Diplomová práce se zabývá problematikou kvality života dospělých jedinců, kteří se v dětství léčili pro nádorové onemocnění. Teoretická část shrnuje poznatky o možných pozdních následcích protinádorové léčby a kvalitě života, která může být těmito následky ovlivněna. Pro výzkumné šetření byl použit standardizovaný dotazník SF 36 pro zjišťování kvality života v souvislosti se zdravím v české verzi. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 179 respondentů z ambulance dlouhodobého sledování Kliniky dětské onkologie ve Fakultní nemocnici Brno a 92 respondentů bez nádorové anamnézy v dětství vybraných metodou sněhové koule. Dotazník SF 36 zjišťuje vnímání vlastní kvality života v oblasti fyzického a psychického (mentálního) zdraví. Bylo zjištěno, že v oblasti fyzického zdraví se kvalita života bývalých dětských onkologických pacientů neliší od kvality života kontrolní skupiny zdravých jedinců, v oblasti psychického (mentálního) zdraví však dosáhli respondenti ze skupiny bývalých pacientů lepší hodnotící skóre než respondenti kontrolní skupiny. Ve skupině bývalých dětských onkologických pacientů bylo zjištěno, že pohlaví nemá vliv na vnímání kvality života. Kvalita života bývalých dětských onkologických pacientů je tedy stejná, respektive lepší než kvalita života jedinců bez nádorové anamnézy z dětství.The diploma thesis deals with the issue of the quality of life of adults who were treated for cancer in their childhood. The theoretical part summarizes the findings on possible late consequences of the anti-cancer treatment and the quality of life that might be affected by these consequences. Standardized questionnaire SF-36 in Czech version was used in the research in order to discover the quality of life related to health. 179 respondents from the outpatient's department of long-term monitoring of the Clinic of Paediatric Oncology in Brno and 92 respondents without childhood cancer anamnesis, having been chosen applying the snowball method, participated in the questionnaire research. The SF-36 questionnaire surveys the perception of the quality of life in the area of physical and psychical (mental)health. It has found that as far as the physical health is concerned, the quality of life of former paediatric oncologic patients does not differ from the quality of life of the test group of healthy individuals; however, in the area of psychical (mental) health, the respondents from the group of former patients achieved a better assessment score than the test group respondents. In the group of former paediatric oncologic patients it was found that sex has no influence on the perception of the quality of life. The quality of life of former paediatric oncologic patients is thus the same as or even better than the quality of life of the individuals who do not have childhood cancer anamnesis.