Předložená disertační práce shrnuje důkazy o tom, že rutinní hodnocení krátkodobé variability srdeční frekvence (HRV) -- zvláště ve frekvenční doméně při standardizovaném modifikovaném ortostatickém testu -- poskytuje u pacientů s autonomní dysfunkcí srovnatelný nebo dokonce větší diagnostický přínos ve srovnání s výsledky zlatého standardu, Ewingovou baterií reflexních testů, přičemž při kratší vyšetřovací době vyžaduje menší nároky na spolupráci pacienta. Tato metoda poskytuje užitečný základ pro sledování účinnosti nefarmakologických i farmakologických intervencí. Náš výzkum poskytnul významná data k potenciální reverzibilitě autonomní dysfunkce využitím efektů vytrvalostního fyzického tréninku, periodického lačnění nebo řízeného zpomalení dechové frekvence pomocí domácího biofeedback-přístroje. Uvedené nefarmakologické klinické strategie mohou být kombinovány s farmakologickými opatřeními s cílem další ochrany či zlepšení autonomní funkce. Zda by kombinace obou přístupů zajistila další reverzibilitu nálezu autonomní dysfunkce a potažmo zlepšení prognozy našich pacientů s metabolickým syndromem a diabetem, by mělo být ověřeno v budoucích pozorováních. Analýzu HRV lze považovat za spolehlivou a citlivou diagnostickou metodu, umožňující kvantifikovatelný vhled do stavu pacienta, jakož i za prostředek k efektivnímu dlouhodobému sledování progrese a terapeutických úspěchů při péči o pacienty s metabolickým syndromem a diabetem.This dissertation summarizes the evidence on routine assessment of short-term heart rate variability (HRV) -- particularly in frequency domain as obtained during the modified orthostatic load: in patients with autonomic dysfunction it provides with a comparable or even a bigger diagnostic benefit when compared with the gold-standard method, the battery of reflex tests after Ewing, while during a shorter test protocol it requires less cooperation by the patient. This method provides useful fundaments for observation of effects of non-pharmacological and pharmacological interventions. Our research provided important data on potential reversibility of autonomic dysfunction induced by means of endurance physical training, periodical fasting or a guided-breathing using a biofeedback home device. These clinical strategies might be combined with pharmacological measures aiming for further protection or improvement of autonomic function. Whether this combination of both approaches secures further reversibility of autonomic dysfunction and hence improved prognosis of our patients with metabolic syndrome and diabetes, should be verified in further observations. The HRV analysis can be considered as a reliable and sensitive diagnostic method that enables a quantifiable insight into the status of a patient, as well as a mean for an effective long-term assessment of progression and therapeutic success during the care for patients with metabolic syndrome and diabetes.