Cílem bakalářské práce bylo nalézt odpověď na otázku, jakým způsobem a z jakých zdrojů se konstituoval hebrejský monoteismus v oblasti Kanaánu. Rozhodující dějinné situace (pobyt a vyvedení z Egypta, putování pouští, rozpad království aj.) a klíčové postavy (Abrahám, Mojžíš, proroci aj.) byly vřazeny do soudobého historického a kulturního kontextu dané oblasti, a hledán byl společný typologický jmenovatel u náboženských představ jiných národů Kanaánu. Hlavní pozornost byla věnována zejména diachronnímu historickému pohledu a interpretaci starozákonních textů (Pentateuch, prorocké knihy aj.). Identifikovány byly jednotlivé fáze synkretismu, tj. období, kdy docházelo k největšímu ovlivňování konstituujícího se hebrejského monoteismu ze strany sousedních národů. Nejprve to byla doba pronikání kočovných Izraelitů do úrodného Kanaánu, což znamenalo konfrontaci s vyspělejší civilizací a v této době Izraelité přijali mnohé kultické tradice a rituály, které později vyvolávaly hněv proroků. Dalším krokem v přejímání cizích vlivů byl např. institut království, který byl v rozporu s dosavadní tradicí kmenového a rodového uspořádání respektující rovnost a solidaritu. Po analýze stanoveného období je však v závěru jednoznačně konstatováno, že se hebrejský monoteismus přes všechny obtíže a specifika vyvinul ve zcela svébytnou náboženskou formu, která později ovlivnila další světová náboženství.This bachelor dissertation is focused on finding the answer to the question, how the Hebrew monotheism in the area of Canaan was constituted, and to describe sources and impacts contributing to the conception of Israeli monotheistic religion. The crucial historical moments (the stay in Egypt and the "going out" of Egypt, the journey through the desert, the end of the kingdom) and the key figures (Abraham, Moses, prophets) were considered in the cultural and historical context of the area so that the common typological denominator of other nations' religious conceptions would be found. The study was mostly aimed to the interpretation of the books of The Old Testament and the books of prophets including the historical point of view. The individual phases of the syncretism which is meant as a number of periods when the Hebrew monotheism was heavily impacted by the religion of neighbouring nations were identified and described. First it was the era of nomadic Israeli tribes spreading in the fertile area of Canaan what led to the confrontation with more advanced civilisation. In this era the people of Israeli had taken up some cultic traditions and rites, which later caused the ire of the prophets. The institution of the kingdom was another sign of the foreign impact because the original Hebrew tradition was based on family, clan and tribe society respecting equality and solidarity. All the analysis having been made we can finally say that the Hebrew monotheism developed in spite of some difficulties in a specific religious form, which had a decisive and long lasting influence on other world religions.