Tato bakalářská práce se zabývá účinky rozličných volebních systémů užitých ve vybraných parlamentních volbách (resp. ve volbách do dolních komor parlamentů) na stranicko-politickou realitu sledovaných demokracií v rozmezí let 1996-2012. Práce empiricky analyzuje a vzájemně komparuje účinky tří základních kategorií volebních systémů prostřednictvím šesti sledovaných indikátorů na základě 125 sledovaných voleb proběhlých v členských státech EU kromě Kypru a v Kanadě. Dochází také k aplikaci a ověření platnosti vybraných teoretických poznatků postulujících vliv volebních systémů na konkrétní stranicko-politickou realitu daných zemí. Na základě testování stanovených hypotéz práce dochází k následujícím závěrům. Institucionální podoba nastavení volebních systémů je faktor ovlivňující podobu stranicko-politických reálií. Naměřené hodnoty potvrzují tendence většinových volebních systémů jak k tvorbě efektivních a stabilních vlád, tak k omezení proporčnosti a četnosti stranického systému. Získané výsledky dále naznačují vysokou proporcionalitu poměrných systémů, která ústí ve vícečetný stranický systém a méně efektivní a stabilní vlády. Navíc je v zemích s poměrnými systémy nejvyšší volební účast. Naměřené hodnoty výsledků nepotvrzují kompromisní povahu smíšených volebních systémů.This bachelor's thesis deals with effects of various electoral systems used in parliamentary (specifically lower houses) elections. It analyses the impact of examined electoral systems on party systems and particular political landscapes in monitored democracies during the time period from 1996 to 2012. This paper empirically carries out an analysis and mutual comparison of impacts of three basic electoral systems' categories. It is based on results of six various indicators which are monitored in 125 elections in 27 EU member countries (all the EU members without Cyprus) and in Canada. Furthermore, this thesis applies and verifies the validity of selected theoretical findings which postulate an impact of electoral systems on particular party systems and political landscapes. Based on hypothesis testing, this thesis results in following findings. The institutional setting of monitored electoral systems is an influential aspect of concrete party systems and political landscapes. Measured figures confirm the reductive tendencies of plurality and majority systems in terms of composition of party system and overall proportionality. Tendency of these systems to create effective and stable governments is proved. On the second hand the results imply high degree of proportionality of proportional systems which leads in establishment of multiple effective parliamentary parties and less effective and less stable governments. In addition, the highest voter turnout is also measured in countries with proportional systems. Based on the thesis' findings, the assumption of contamination effect of mixed electoral systems seems to be misplaced.