V roce 2014 podepsaly dvě palestinské organizace, Hamás a Fatah, smlouvu o usmíření, která měla ukončit jejich dlouhotrvající konflikt. Vzájemné vztahy těchto frakcí se vážně zhoršily roku 2006, kdy Hamás vyhrál volby do Palestinské národní správy. Fatah však odmítl volby uznat a následné neshody vyústily v ozbrojený konflikt, při kterém Hamás převzal kontrolu nad Pásmem Gazy. Tato bakalářská práce se věnuje vývoji vztahů těchto dvou znepřátelených palestinských frakcí a pokouší se zjistit, které kroky vedly k jejich vzájemnému zlepšení, jež následně vyústilo v podepsání smlouvy o usmíření. Důvody k sbližování analyzuje z pohledu teorie rovnováhy moci a rovnováhy hrozby.In 2014 two Palestinian organizations, Hamas and Fatah, signed reconciliation agreement in order to end their long-lasting conflict. The mutual relations of those two factions seriously deteriorated since 2006 when Hamas won the elections to Palestinian Assembly. Fatah refused to recognize the election. Subsequent disagreements resulted in armed conflict in which Hamas took control over Sector Gaza. This bachelor thesis focuses on the development of the relations between those two opposing organizations and tries to determine what actions led to their mutual improvement, which resulted in the signing of reconciliation agreement. The reasons for reconciliation analyses from the perspective of the theory of balance of power and the theory of balance of threat.