Diplomová práce pojednává o jednom z tradičních institutů ke zjednodušení trestního řízení, a to o trestním příkazu. Trestní příkaz je v posledních letech nejčastějším způsobem rozhodnutí ve věci samé v trestních věcech. Zasluhuje si tak výraznou pozornost. První kapitola je věnována obecné charakteristice trestního příkazu, trestnímu příkazu jako výjimce z některých základních zásad trestního řízení a úvaze o jeho zařazení mezi tzv. odklony. Navazující kapitola se zabývá historickým vývojem trestního příkazu od období první republiky až do současnosti. Následuje stěžejní část práce, která rozebírá současnou právní úpravu trestního příkazu. Větší pozornost je věnována zejména podmínkám pro vydání trestního příkazu, odporu jako specifickému opravnému prostředku a řízení po podání odporu, to vše především s ohledem na náležitou ochranu práv obviněného. Opomenut nezůstává ani poškozený a jeho postavení při vydání trestního příkazu. Autor se snaží průběžně poukazovat na četné problematické aspekty právní úpravy a současně navrhovat jejich možná řešení. Tyto návrhy de lege ferenda jsou poté shrnuty v samostatné kapitole. Autor také srovnává českou právní úpravu trestního příkazu s úpravou slovenskou.The thesis deals with one of the traditional institutes for simplification of criminal proceedings, namely criminal order. In recent years, criminal order is the most frequent meritorious decision in criminal matters. It therefore deserves considerable attention. The first charter is devoted to general characteristics of criminal order, to criminal order as exemption from some basic principles of criminal proceedings and to consideration of its inclusion in so-called diversions. The next chapter deals with historical development of criminal order from First Republic to the present times. The following part is the crucial part of the thesis as it analyzes the current legal regulation of criminal order. More attention is paid to the conditions for the issuance of criminal order, to the protest as the specific remedial measure and to the proceedings after filing the protest, all especially with regard to adequate protection of the rights of the accused. Also the position of the injured in relation to criminal order is not omitted. The author tries to continuously point out numerous problematic aspects of the current legal regulation and to propose its possible solutions. These de lege ferenda proposals are summarized in a separate chapter. The author also compares Czech legal regulation on criminal order with the Slovak.