Tato diplomová práce je analýzou české části voleb do Evropského parlamentu konajících se v květnu roku 2014. Práce se evropskými volbami zabývá pouze optikou sociálních sítí jako prostředku, který politické strany, jednotliví kandidáti, ale i voliči těchto subjektů využívají. Primárním cílem je prozkoumat jakými způsoby a za jakými účely je politickými stranami a hnutími využíváno služby Facebook jakožto novodobého kanálu pro tok informací, který, více než to kdy dříve tradiční formy komunikace umožňovaly, masám voličů přináší možnost oslovit svého kandidáta a obousměrně komunikovat v reálném čase. V práci bude nastíněn vývoj používání sociálních sítí ve volebních kampaních za účelem ilustrace způsobu a tempa, jakým politické subjekty pronikají do prostředí sociálních sítí. Teoretická část předpokládá nahrazení tradičního stranictví virtuálním členstvím v politických stranách na Facebooku. Aby strany neztrácely své členy, jsou nuceny hledat nové cesty jak zaujmout. K tomu má posloužit právě Facebook, na kterém jsou fanoušci politických stran chápáni jako virtuální členové. Jak ale nové virtuální členy získat? Autor stanovuje dvě hypotéy. První říká, že je nutné být na sociálních sítích interaktivní, aby virtuální členská základna vzrostla. Druhá hypotéza tvrdí, že i aktivita napomáhá růstu virtuální členské základny. Pomocí regresního modelu jsou pak obě hypotézy potvrzeny. Stěžejní, analytická, část stati se věnuje konkrétním politickým subjektům a jejich aktivitě na sociálních sítích, zkoumá intenzitu s jakou jsou tyto prostředky využívány, charakter příspěvků a do jaké míry je komunikace s elektorátem jednosměrná, respektive obousměrná. Časový rámec, vymezující sledovaný jev, pokrývá období měsíc před samotnými volbami, kdy předvolební kampaň vrcholí, až měsíc po volbách, aby byla dostatečně zřetelně identifikována intenzita využití profilů při komunikaci s voliči ve dvou diametrálně odlišných obdobích. Po srovnání všech zkoumaných stran se ukazuje, že naprostá většina z nich nevyužívá potenciálu sociálních sítí a na Facebooku nejsou jak aktivní, tak interaktivní.This diploma thesis is analysis of Czech elections to the European Parliament, which were held in May 2014. The main goal is to explore how and why political parties and political movements use Facebook, which, more than the traditional forms of communication could ever have, enables masses of voters to address their candidate and bidirectionally communicate in real time. The thesis outlines development of social network use in electoral campaigns in order to illustrate how quickly political parties and movements pervade into the environment of social networks. Theoretical part of the thesis assumes replacement of traditional partisanship with virtual membership on Facebook. Parties are forced to seek new ways in order to prevent decline in membership. According to the theory, Facebook is supposed to become an alternative or supplement to traditional political membership. The fans on Facebook can be considered as virtual members of political parties and movements. But the question is how to gain new virtual members. The first hypothesis says that political parties need to be interactive on Facebook to enhance virtual membership. The second one alleges even activity on Facebook helps to increase virtual membership. Both of them are confirmed by the regression analysis. Analytical part examines concrete political parties and movements, it examines their activity on social network and intensity with it is used, character of their posts and the extent of bidirectional communication. The time frame covers one month before elections to one month after the elections in order to collect data from diametrically different phases of campaign. The comparison shows that majority of political parties does not utilize the potential of social networks.