Diplomová práce je zaměřena na lidi s bezdomoveckou zkušeností, kteří se aktivně zapojují do divadelní činnosti. Zkoumá sociální vztahy, které se v rámci divadelní skupiny pro bezdomovce utvářejí a vliv těchto vztahů na rozvoj osobnosti a motivaci člověka na cestě z jeho sociální izolace. Nástrojem pro výzkum byl zvolen kvalitativní přístup v designu kazuistiky. Data byla zjišťována formou rozhovoru, studováním odborné literatury a pozorováním. Byla využita forma narativního rozhovoru. Výsledky analýzy byly interpretovány jako celek, aby bylo možno vyprávět určitý příběh. Divadlo je tady chápáno jako jeden z alternativních motivačních postupů v resocializaci jedince. Divadlo si také klade za cíl probudit společnost ke změně svých negativních postojů k bezdomovectví.This Thesis is focused on people with homless experience who actively participate in amateur theater activities.It analyses social relationships formed inside the amateur theater group and influence of these relationships on personal development and motivation of a person on his way from social isolation. Qualitative casuistic approach has been chosen as a tool for research. Data collection was carried out through interview, study of literature and observation. Interview was performed as a narrative dialogue. Results of analysis were interpreted as a whole in order to narrate a complex story. Theater is hereby understood as one of alternative motivational approaches in the process of individual resocialization. Theater also has a goal to initiate change in negative social attitute towards homlessness.