Tato práce se zabývá vývojem komponent lásky podle triangulární teorie v partnerských vztazích v období vynořující se dospělosti. Dále ověřuje, zda tyto komponenty ovlivňují určité faktory, proto byly stanoveny tři hypotézy: 1) Existuje pozitivní korelace mezi intimitou a četností vídání se partnerů. 2) Existuje pozitivní korelace mezi vášní a délkou partnerského vztahu. 3) Existuje pozitivní korelace mezi závazkem a soužitím partnerů. Výzkum byl založen na anonymním online dotazníkovém šetření. Výběr souboru byl příležitostný a metodou sněhové koule na základě kritérií věku (18 - 25 let) a minimální délky současného partnerského vztahu (3 měsíce). Výsledky naznačují, že vývoj komponent se liší podle podmínek či jejich kombinací. Zatímco vývoj intimity a vášně se ve většině případů blíží uvedené teorii, vývoj závazku je spíše rozdílný. Také byly přijaty hypotézy 1 a 2, hypotéza 3 byla zamítnuta, protože se ukázalo, že na závazek má vliv četnost vídání se. Z analýzy dat dále vyplynuly průměrné délky partnerských vztahů, soužití i doby, po které se vztah mění v soužití, i jak často se partneři vídají a zda spolu tráví prázdniny, svátky apod.This thesis deals with the development of components according to the triangular theory of love in partnerships during emerging adulthood. It also verifies, whether these components are influenced by certain factors, so three hypotheses were established: 1) There is a positive correlation between intimacy and the frequency of meetings. 2) There is a positive correlation between passion and the duration of a partnership. 3) There is a positive correlation between commitment and cohabitation partners. The research was based on an anonymous online questionnaire. Participants were chosen occasionally and by using the snowball method according to the criteria of age (18 - 25 years) and minimum duration of current partnership (3 months). The results suggest that the development of components varies depending on conditions or their combinations. While the development of intimacy and passion are in most cases close to that theory, development of commitment is rather different. They were also accepted hypotheses 1 and 2, but hypothesis 3 was rejected, because it turned out, that the commitment is influenced by the frequency of meetings. The data analysis further showed the average duration of partnerships, cohabitation and the time after which partnership changes to cohabitation, the frequency of meetings and if partners spend vacation, holidays, etc. together.