Disertační práce se zaměřuje na problematiku vlivu činitelů procesu stárnutí při výuce PO SP u osob se získaným zrakovým postižením v pozdně dospělém/seniorském věku. Z hlediska své struktury je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část práce představuje sumarizaci základních poznatků. Vymezuje terminologii užívaných pojmů v oblasti problematiky periodizace věku a osob se zrakovým postižením a zabývá se procesem stárnutí, jeho projevy a komplikacemi spojenými s involucí. Následuje shrnutí nabídky služeb v rámci výuky PO SP, které mohou osoby se získaným zrakovým postižením v pozdně dospělém/seniorském věku využít. Samostatnou kapitolu, která je přechodem k empirické část práce, tvoří dosavadní východiska a strategie výuky PO SP v kontextu naší cílové skupiny osob se získaným zrakovým postižením v pozdně dospělém/seniorském věku. Empirická část disertační práce dále prohlubuje zmíněné teoretické oblasti v praxi. Z důvodu dostatečné komplementace dané problematiky bylo výzkumné šetření realizováno za pomoci kvantitativních a kvalitativních metod, formou tzv. smíšeného výzkumu. Kvantitativní pohled se formou standardizovaných testů snaží nalézt odpověď na otázku, zda má různý typ prostředí (ústavní nebo rodinné), ve kterém dané osoby žijí, vliv na úroveň určených činitelů (úroveň samostatnosti a soběstačnosti, kognitivních funkcí), kteří se mohou uplatňovat při sledované výuce PO SP u osob se získaným zrakovým postižením v pozdně dospělém/seniorském věku. Kvalitativní rovinu tvoří případové studie vzniklé na základě polostrukturovaného rozhovoru se zainteresovanými osobami. Shrnutí závěrů z obou rovin kromě proměnných s hromadným výskytem zohledňuje také činitele, kteří v rámci výuky PO SP osob se získaným zrakovým postižením v pozdně dospělém/seniorském věku mají jedinečný a individuální charakter výskytu.The Ph.D. thesis is focused on the effect of ageing process factors in the training of orientation & mobility in persons with acquired visual impairment, in late adulthood / senior age. The thesis is structured in two parts, theoretical and practical. The theoretical part provides essential knowledge in a summarized form. This part defines the terminology used in the field of age periodization and for persons with visual impairment, and it discusses the ageing process, its manifestations and complications related to involution. Subsequently, the offer of services in orientation & mobility training is summarized as utilizable by persons with acquired visual impairment in late adulthood / senior age. A separate chapter serving as a bridge to the empirical part of the thesis discusses present points of departure and orientation & mobility training strategies in the context of our target group of persons with acquired visual impairment in late adulthood / senior age. The empirical part of the thesis further deepens the above mentioned theoretical fields in practice. The research investigation was implemented using both quantitative and qualitative methods, in the form of the so called mixed research, for the reason of sufficient complementation of the explored issues. The quantitative point of view uses standardized tests to seek an answer to the question whether different types of environments (institutional or family) the given persons live in have any impact on the level of the determined factors (self-reliance and self-sufficiency levels; cognitive functions) that may be applied in the observed orientation & mobility training in persons with acquired visual impairment in late adulthood / senior age. The qualitative level comprises case studies developed based on semi-structured interviews with involved persons. The summary of conclusions of both levels, in addition to variables with mass occurrence, also takes account of factors exhibiting a unique and individual nature of occurrence in orientation & mobility training focused on persons with acquired visual impairment in late adulthood / senior age.