Předmětem předkládané disertační práce je doktrína prostoru pro uvážení (margin of appreciation). Evropský soud pro lidská práva používá tuto doktrínu při hledání vhodné míry volné úvahy členských států při plnění závazků vyplývajících z Úmluvy a sebeomezením (či intenzitou přezkumu) Soudu. Vzhledem k odlišnostem historické, společenské, kulturní, ekonomické a jiné odlišnosti jsou totiž vnitrostátní demokraticky legitimované orgány v lepší pozici než mezinárodní soudci k poskytnutí náležité ochrany právům a svobodám zaručeným Úmluvou. V tom by jim měl být dán určitý prostor pro volnou úvahu. Soud poté jen přezkoumává, zda zásah či opatření, napadené stížností jednotlivce, spadají do rámce této volné úvahy či nikoliv. Tato doktrína byla ovšem předmětem zdrcující kritiky, protože s ní Evropský soud pro lidská práva nepracoval přehledně a konsistentně. Hlavním cílem této práce proto je zkoumat, jaké faktory dopadají na použití této doktríny, a následně po analýze vztahů mezi nimi normativně zkonstruovat algoritmus, který by Evropský soud pro lidská práva mohl vzít v potaz při aplikaci dané doktríny, aby předešel opakování zmíněné kritiky. Po nutném úvodu vymezujícím zejména výzkumné otázky a použité metody práce se autor ve druhé kapitole věnuje pojmu doktríny prostoru pro uvážení a její definici. Je v ní také poukázáno na uvedené kritické hlasy. Následuje kapitola věnovaná jednotlivým konceptům celé doktríny, ve které autor navrhuje opuštění dvou z nich, pro jejich rozpor se základními principy štrasburského mechanismu ochrany lidských práv. Čtvrtá kapitola obsahuje abstrakci nejfrekventovanějších faktorů dopadajících na aplikaci doktríny prostoru pro uvážení, které jsou následně určitým způsobem systematizovány. Na základě této systematizace a konceptů vymezených v předchozí kapitole je zkonstruován obecný algoritmus doktríny prostoru pro uvážení. Ten zakončuje obecnou část práce. V kapitole páté a šesté je tento algoritmus testován v oblasti práva na ochranu soukromého a rodinného života a práva nebýt diskriminován. V těchto pasážích autor konstruuje zvláštní algoritmy celé doktríny, které by mohly být aplikovány v praxi.This Ph. D. thesis addresses the margin of appreciation doctrine. European Court of Human Rights applies it in determining appropriate latitude of free discretion of states when implementing their Convention obligations and its own self-restraint (or intensity of review). Taking into account the historical, social, cultural, economic and other differences, democratically legitimised domestic bodies are in a better position than internation judges to provide adequate protection to rights and freedoms safeguarded by the Convention. In this regard, they should be afforded a margin of appreciation. The Court subsequently only reviews, if the interferences or measures contested by an individual?s complaint fall within this margin or not. This doctrine was a subject of overwhelming critique because the European Court of Human Rights did not apply it transparently and consistently. The main goal of this work is to analyse what factors affect the use of this doctrine and after following analysis of their relations, to normatively construe an algorithm which could be taken into account by the European Court of Human Rights when applying the doctrine in order to prevent the mentioned critique. The introduction mainly defines the hypotheses and methods and it is followed by the second chapter dealing with the notion of margin of appreciation and its definition. It also addresses the mentioned critical opinions. A chapter dedicated to individual concepts of the doctrine follows. Author of this work argues for abolishing two of the analysed concepts for their conflict with basic principles of the Convention system of protection of human rights. The fourth chapter includes the generalisation of the most frequent factors affecting the application of the margin of appreciation doctrine which are subsequently systemised. On the basis of this systemisation and the concepts defined in the previous chapter, a general algorithm of the margin of appreciation doctrine is construed. That finalises the general provisions of the work. In the fifth and the sixth chapter, this algorithm is tested in the area of right to respect for private and family life and the area of prohibition of discrimination. In these parts, the author construes special algorithms of the whole doctrine which could be applied in practise.