Prenatální diagnostika představuje dynamicky se rozvíjející oblast moderní medicíny. Současný výzkum se soustředí zejména na medicínskou problematiku, psychosociálním aspektům nebyla dosud věnována dostatečná pozornost. Cílem dizertační práce je zmapovat psychosociální faktory prenatálních vyšetření, které mohou ovlivňovat komplianci těhotné ženy. Text je členěn do dvanácti kapitol. Teoretická část představuje zkoumanou problematiku nejen z hlediska medicínského a psychologického, ale také etického. Popisuje koncept prenatální péče, jednotlivá screeningová vyšetření Downova syndromu a dalších typů vrozených vývojových a vyšetření invazivní. Následně se věnuje problematice vztahu lékaře a pacienta, stresem a dovednostmi jeho zvládání, strachem a úzkostí. Na témata psychologická navazuje problematika sociální opory a etických aspektů prenatálních vyšetření. Empirická část prezentuje výsledky dotazníkového šetření, které bylo realizováno v gynekologických a genetických ambulancích. Informace byly získány pomocí anonymních dotazníků vlastní konstrukce. Hodnocena byla nejen data deskriptivní, provedena byla také sekundární analýza hypotéz. Výsledky budou nabídnuty ošetřujícím lékařům žen, jejich reflektování v praxi by mohlo pomoci zkvalitnit péči o těhotné ženy a redukovat stres spojený s prenatálními vyšetřeními.Prenatal diagnosis is a dynamically developing area of modern medicine. Current research concentrates primarily on medical problems, and psychosocial aspects are often neglected. The aim of this dissertation was to map psychosocial factors of prenatal testing, and their impact on patient compliance. The text of the thesis is divided into 12 chapters. The theoretical part presents pregnancy screening from medical, psychological as well as ethical point of view. The concept of prenatal care, individual screening tests for Down syndrome and other types of congenital anomalies and inherited diseases, and invasive tests are described. Subsequent topics explore the dynamics of the doctor-patient relationship, stress and its management, fear and anxiety, followed by matters related to social support and ethical aspects of prenatal testing. In the empirical part of the thesis, we present results of anonymous self-made questionnaires that were distributed to gynaecological and genetic practices. Analysis of descriptive data, as well as secondary analysis of hypotheses was performed. These results will be disclosed to primary care physicians involved in the treatment of participating patients. Result implementation into practice could improve the quality of care for pregnant women and reduce stress associated with prenatal testing.