Pacienti, kteří prodělali jednostrannou adrenalektomii pro hyperaldosteronizmus v letech 2000?2011 na Urologické klinice FN v Olomouci, byli sledováni za cílem posouzení efektu provedených operací a identifikace parametrů predikujících úspěšné vyléčení. Retrospektivně byly získány demografické údaje, výsledky předoperačního klinického, biochemického a radiologického vyšetření. Byl zhodnocen průběh provedených operací a výsledky histologických vyšetření odstraněných nadledvin. Pacienti byli pooperačně vyšetřeni klinicky a laboratorně za 3 a 12 měsíců. Získaná data byla zhodnocena statisticky. V letech 2000?2011 bylo provedeno celkem 62 jednostranných adrenalektomií pro primární hyperaldostronizmus. Všichni pacienti byli vyšetřeni běžnými zobrazovacími metodami. U 36/62 (58 %) byla jednostranná hyperprodukce aldosteronu potvrzena pomocí AVS. Adrenalektomie laparoskopicky byla provedena v 59/62 (95 %) případů, z toho 1x se jednalo o adrenalektomii parciální. Otevřená adrenalektomie byla indikována ve 3/62 (5 %) případech a to u pacientů po předchozích operacích v dané lokalizaci. Nejčastěji byla v histologickém nálezu odstraněných nadledvin zastoupena hyperplázie u 31/62 (50 %). U pacientů s prokázanou unilaterální nadprodukcí aldosteronu činil podíl hyperplázií 64 % (23/36). Kompletní výsledky sledování po dobu jednoho roku pooperačně byly získány od 51 pacientů. Za 12 měsíců po operaci došlo k vysazení ntihypertenziv u 33 %, k jejich redukci u 49 % oproti původnímu stavu. K úpravě kalémie do normálních hodnot došlo za 12 měsíců v 92 % případů a poměr aldosteron : plazmatická reninová aktivita se normalizoval u 84 % pacientů. Pacienti, kteří byli indikováni k operaci na základě AVS, měli lepší efekt z hlediska léčby hypertenze. Celkem byl po ročním sledování v této skupině krevní tlak pozitivně ovlivněn u 28/32 (88 %) oproti 14/19 (74 %), kteří AVS neprodělali. V naší studii jsme sledovali lepší účinek léčby u pacientů mladších,se závažným hyperaldosteronizmem a výrazným stranovým poměrem hypersekrece aldosteronu. V případě věku se jednalo o prediktivní faktor statisticky významný. Adrenalektomie pro unilaterální hyperaldosteronizmus vedla v našem souboru k pozitivnímu ovlivnění hypertenze v 82 % za 12 měsíců po operaci, což je v souladu doposud publikovanými studiemi na toto téma. Prevalence unilaterální hyperplázie nadledvin způsobujících primární hyperaldosteronizmus je vyšší, než se tradičně udává. Selektivní katetrizace suprarenálních žil je metoda schopná nejlépe odlišit jednostrannou od oboustranné hypersekrece aldosteronu a její použití v diagnostickém algoritmu zlepšuje klinický profit pacientů.Primary hyperaldosteronism is a frequent cause of secondary hypertension. In case of unilateral overproduction of aldosterone by the adrenal gland, the condition may be successfully treated by surgery. Removal of the adrenal gland autonomously producing aldosterone should result in controlled or even cured hypertension. The diagnostic process is rather complicated. While endocrinological examination confirms suspected primary hyperaldosteronism, the aims of radiological examinations are to distinguish unilateral from bilateral aldosterone hyperproduction and determine the side of overproduction. Since the original efforts to do so by using common imaging methods (CT, MRI) did not produce the desired effect, selective adrenal venous sampling (AVS) and separated venous blood sample tests have been introduced into clinical practice. Patients who had undergone unilateral adrenalectomy for hyperaldosteronism at the Department of Urology, University Hospital Olomouc in 2000?2011 were followed up to assess the effect of their surgeries and identify parameters predicting successful treatment. Retrospectively, demographic data and results of preoperative clinical, biochemical and radiological investigations were obtained. The course of surgery and results from histological examination of surgically removed adrenals were evaluated. Postoperatively, the patients? clinical and laboratory data were assessed at 3 and 12 months. The obtained data were statistically processed. In 2000?2011, a total of 62 unilateral adrenalectomies for primary hyperaldosteronism were carried out. All patients were examined using common imaging methods. In 36 (58%) patients, unilateral aldosterone overproduction was confirmed by AVS. Laparoscopic adrenalectomy was performed in 59 (95%) cases of which 1 was partial adrenalectomy. Open adrenalectomy was indicated in 3 patients (5%) who had undergone procedures in the same region. The most frequent histological finding in removed adrenals was hyperplasia, found in 31 (50%) cases. In patients with confirmed unilateral aldosterone overproduction, hyperplasia accounted for 64% (23/36) of cases. Complete results of 1?year postoperative follow?up were obtained from 51 patients. At 12 months postoperatively, antihypertensives were discontinued in 33% of patients and reduced in 49% as compared with the initial situation. After 12 months, potassium levels were normalized in 92% and aldosterone : plasma renin activity ratio in 84% of patients. Patients who were indicated for surgery based on AVS had better hypertension therapy outcomes. After 1?year follow?up, blood pressure was positively influenced in 28/32 (88%) patients from this group, as compared with 14/19 (74%) of those without AVS. The study showed better treatment outcomes in younger patients, those with severe hyperaldosteronism and a marked side?to?side ratio of aldosterone hypersecretion. Age was a statistically significant predictive factor. In our group of patients, adrenalectomy for unilateral hyperaldosteronism had a positive impact on hypertension in 82% of cases at 12 months postoperatively which is consistent with the published studies on this topic. The prevalence of unilateral adrenal hyperplasia causing primary hyperaldosteronism was higher than traditionally reported. AVS is the approach most capable of distinguishing unilateral from bilateral aldosterone overproduction and its use in the diagnostic algorithm improves patients? clinical benefit.