Burakumin jsou sociálně vyloučená skupina japonské společnosti. Přestože se etnicky ani kulturně nijak neodlišují od majority, kvůli svému původu čelí diskriminaci ve veřejném i soukromém životě. Důvodem jejich vyloučení je víra v nečistotu burakumin vyplývající z manipulace s mrtvými zvířecími a lidskými těly a jejich produkty v rámci tradičních povolání řezníků a koželuhů či hlídačů hřbitovů. I když byli oficiálně emancipováni již roku 1871 a od konce 60. let 20. století se snahou vlády i burakumin organizací podařilo výrazně zlepšit životní podmínky ve vyloučených lokalitách, zajistit jejich obyvatelům lepší vzdělání, životní úroveň a snížit diskriminaci, problém burakumin je v japonské společnosti stále aktuální. Tato práce se zabývá burakumin, jejich vznikem a racionalizací jako sociálně vyloučených a diskriminovaných. Pozornost je věnována především historickému vývoji, teorii vytváření identity burakumin, jak je ovlivněna vztahem k vnější společnosti mimo vyloučenou lokalitu a oblastem, ve kterých jsou vyloučení diskriminováni. Dále se zabývá strategiemi komunit i jednotlivců burakumin, jak se zapojit do společnosti se stigmatem vyloučeného. Nakonec jsou popsány organizace zabývající se otázkou burakumin a bojující za jejich práva a proti diskriminaci.Burakumin are a socially marginalised group of japanese society. Even though they do not differ from majority ethnically or culturally, due to their origin they face discrimination both public and private sector. The reason for their marginalisation is a belief in the impurity of burakumin arising from handling dead animal and human bodies and their products while working as butchers, tanners or tomb guards. Oficially emancipated in 1871 and due to an effort of japanese government and burakumin organisations since the end of 1960, they have managed to greatly improve the living conditions in the marginalised localities and ensure their residents better education, living standarts and decrease discrimination. However, the burakumin issue is still current in japanese society. This paper describes the burakumin, their origin and a racionalisation as the social outcasts and discriminated ones. Attention is mainly paid to historical development, the theory of creation of burakumin identity and how it is influenced by a relationship with external society outside of the marginalised location and also the areas in which are the outcasts discriminated against. Furthermore it focuses on the strategies of burakumin communities and individuals, how do they pass into the major society with the stigma of outcast. In the end there are described the organisations engaged in the burakumin issue and struggling for their rights and against discrimination.