Cílem této práce bylo charakterizovat obraz Židů v polské literatuře období romantismu. Dílo "Pan Tadeusz" Adama Mickiewicze prezentuje Žida jako ušlechtilou, vznešenou a vlasteneckou postavu. Druhý titul "Nie-boska komedia" autora Zygmunta Krasińského zobrazuje skupinu konvertovaných Židů. Jejich obraz je velmi negativní. Ztělesňují zlo, krutost a nečestnost. Poslední dílo "Powieść bez tytułu", jehož autorem je Józef Ignacy Kraszewski, představuje židovskou společnost žijící ve městě Wilno. Autor ve své práci umístil typická židovská povolání - maloobchodníky, hospodské a tiskaře. Studie ukazuje, že obraz Žida v období romantismu závisel na postoji spisovatele k židovské otázce. Nicméně, jak pozitivní tak negativní prezentace Židů, byly založeny především na stereotypech fungujících v tehdejší polské společnosti.The aim of the following thesis was to describe the image of the Jews in Polish literature in the period of Romanticism. "Pan Tadeusz" written by Adama Mickiewicz presents the Jew-innkeeper, a noble and patriotic character. The second work, "Nie-boska komedia" by Zygmunt Krasiński shows the group of converted Jews. Their image is very negative, they embody evil, cruelty and duplicity. The last work is "Powieść bez tytułu" written by Józef Ignacy Kraszewski and it describes the Jewish society living in Wilno. The author placed in the novel representatives of typical Jewish jobs - tradesmen, innkeepers, and printers. The study shows that the image of Jews in Romanticism depended on writers attitude towards the Jewish question. However, both positive and negative presentations were based mainly on stereotypes functioning among the Polish society.