Diplomová práce je zaměřena na jeden z institutů dědického práva, dědickou způsobilost. V důsledku rekodifikace občanského práva se otevřel prostor právě pro možné srovnání předcházející a nové právní úpravy, na které se práce soustřeďuje. Práce je systematicky členěna do dvou základních částí. V první je čtenáři vyložen institut dědické nezpůsobilosti tak, jak jej upravoval předcházející občanský zákoník. Pozornost je věnována především jednotlivým důvodům dědické nezpůsobilosti a důraz je kladen na nedostatky takové právní úpravy. Druhá část práce je pak zaměřena na nový občanský zákoník. Zde jsou opět podrobně rozebrány důvody možného vyloučení dědicky nezpůsobilého dědice doplněné o srovnání s předcházející úpravou. Na dvě základní části práce navazuje srovnání s německou právní úpravou obsaženou v německém občanském zákoníku, které má doplnit pohled na tento tradiční institut. Cílem práce je tedy podat ucelený pohled na předcházející a současnou právní úpravu a jejich srovnání. Smyslem práce je upozornit na problematické aspekty a potíže, které by v praxi mohly nastat, a naopak také vyzdvihnout klady nové právní úpravy.This master's thesis is focused on one of the legal institute of the right of heritage, on the incapacity to be heir in particular. The recodification of the civil law enabled us to compare the preceding norm with the new one, hence the work is dedicated to this comparison. The work is systematically divided into two main parts. The first one is devoted to the concept of incapacity to be heir from the point of view of the previous Civil Code. Special attention is paid primarily to the individual reasons for being ineligible, with the emphasis put on shortcomings of such legislation. The second part is focused on the new Civil Code in which we minutely analyse the reasons for possible exclusion of an ineligible inheritor and compare them with the previous legislation. These two main parts are then supplemented with a comparison with the German legislation contained in German Civil Code, which is intended to complement the view of this traditional concept. Therefore, the aim of this thesis is to provide the comprehensive view of the previous as well as current legislation, and their comparison. The purpose of the work is to draw attention to problematic aspects and difficulties that may occur in practice, and, on the other hand, to highlight assets of the new legislation.