Cílem studie je popsat postoje k sebevražednosti a její školní prevenci z pohledu pedagogů, psychologů a rodičů adolescentních dětí. Výzkum byl proveden pomocí dotazníkového šetření, použité metody jsou dotazník ATTS (Attitudes Toward Suicide), měřící postoje k sebevražednosti, a dotazník vlastní tvorby, měřící postoje ke školní prevenci proti sebevražednosti. Výzkumný vzorek tvoří 188 participantů skládajících se ze skupin pedagogů, psychologů a rodičů adolescentních dětí. Zjistili jsme, že většina participantů by souhlasila se zavedením školních preventivních programů proti sebevražednosti do škol a většina participantů tyto programy považuje za důležité. Pouze 3 participanti uvedli, že se již setkali s nějakým typem preventivního programu proti sebevražednosti. Rozdíly mezi skupinami pedagogů, psychologů a rodičů v postojích k sebevražednosti byly většinou tvořeny skupinou psychologů.The goal of this study is to describe the atittudes toward suicidality and it´s school prevention from the perspective of teachers, psychologists and parents of adolescent children. The research was conducted due questionnaire inquiry. Two questionnaires were used: ATTS (Attitudes Toward Suicide) Questionnaire for the rate of attitudes toward suicide, and self-made questionnaire for the rate of attitudes toward suicidal school prevention. Research sample is 188 participants consisting of teachers, psychologists and parents of adolescent children. We found that most of the participants would agree with implementation suicide school prevention programs and most of participants think these programs are important. Only 3 participants have said, that they had met any type of suicide prevention program. The differencies among teachers, psychologists and parents in attitudes toward suicide were mostly created by the group of psychologists.