Tato práce pojednává o postavení institutu uznání státu v současném mezinárodním právu. Cílem práce je potvrdit postavení institutu uznání v rámci mezinárodního práva a dokázat, že v určitých případech je diskrece států v otázce udělování uznání omezena normami obecného mezinárodního práva. Práce má včetně úvodu a závěru 8 kapitol. První kapitola se zabývá teoretickým vymezením uznání, včetně zhodnocení velké debaty o účincích uznání. Druhá kapitola mapuje vývoj státní praxe v oblasti uznání. Třetí kapitola zkoumá povinnost neuznat v kontextu rezolucí orgánů OSN. Čtvrtá kapitola se vyjadřuje k úloze OSN v oblasti kolektivního uznání. Pátá kapitola se vyjadřuje k otázce právních účinků uznání. Závěrečná šestá kapitola hodnotí postavení států s omezeným uznáním v rámci mezinárodního společenství, se zřetelem na Kosovský poradní posudek a jeho implikace pro budoucí separatistická hnutí.This paper deals with the subject of recognition of states in contemporary international law. The aim of this work is to confirm the position of recognition within the international law and to prove that free will of states in respect to recognition is in certain cases limited by the general international law. First chapter deals with the theoretical basis of recognition including the assessment of the great debate over the effect of recognition. Second chapter covers development of state practice with respect to recognition. Third chapter examine duty of non-recognition with respect to UN organ's resolutions. 4th Chapter assess the role of the UN in collective recognition. 5th chapter deals with legal effects of recognition. Last chapter examines the status of states with limited recognition within the international community with the special reference to Kosovo's advisory opinion and its implications to future secessionist claims.