Validní terminologie NANDA-I, NIC, NOC je významná pro vymezení doložitelného a unikátního přínosu ošetřovatelské vědy pro zdraví jedinců i celé populace. Validizační studie umožňují vyjádření míry platnosti komponent uvedených terminologií pro různé soubory osob, v různých oblastech péče, v souvislosti se specifickým kontextem geografického a sociokulturního prostředí. Hlavním cílem práce bylo ověření míry platnosti uvedené terminologie pro ošetřovatelskou diagnostiku strachu, pro ošetřovatelské intervence a výsledky ošetřovatelské péče ve vztahu ke strachu u dětí ve věku 6-16 let hospitalizovaných v nemocnici. Pro výzkum míry validity bylo užito modelů obsahové a klinické validizace podle Fehringa (1987) implementovaného do výzkumného designu podle Carlson-Catalano a Lunney (1995). Soubor expertek validizace Strachu tvořilo 22 dětských sester, s průměrem 5,86 bodu v kritériích jejich výběru. Soubor pro validizaci prvků NIC a NOC zahrnoval 24 expertek, s průměrem 6,50 bodu. Klinická validizace byla realizována se souborem 50 dětí hospitalizovaných v nemocnici pro akutní stav nebo k operaci, ve věku 6-16 let, bez rozdílu pohlaví, s doloženou diagnózou Strach. Konstruktová validizace Strachu určila 4 určující znaky a 2 související faktory. Konstruktově validní soubor intervencí NIC tvořily 3 aktivity týkající se poskytnutí informací, přítomnosti sestry u dítěte a jeho uklidnění. Soubor konstruktově validních ukazatelů zahrnoval 3 indikátory: pláč, emocionální labilitu a strach. Výsledky výzkumu jsou validním základem pro popis a reflexi pediatrické péče u dětí ve věku od 6-16 let v oblasti strachu. Mohou přispívat k rozvoji vědeckovýzkumných a vzdělávacích aktivit ošetřovatelství, stejně jako mohou stimulovat rozvoj klinického ošetřovatelství. Pro navazující výzkumné aktivity v oblasti validizace by bylo přínosné realizovat validizační studie v dalších oblastech pediatrické péče, s rozsáhlejšími vzorky dětí a expertů, s dalšími věkově definovanými skupinami dětí, v jiném prostředí. Realizací replikujících studií se shodným designemmohou být ověřovat již zjištěné výsledky. Pro zvýšení míry validity hodnocených komponent by bylo přínosné zařadit do výzkumného postupu standardizované nástroje měřící validizovaný konstruktu terminologie NNN.Valid terminology of NANDA-I, NIC, NOC is important to substantiate the contribution of nursing science to individual as well as population health. Validation studies express the degree of relevance of the components listed in the terminologies for different groups of people, in different areas of care, in relation to specific geographical and social and cultural context. The aim of the thesis was to validate the relevance listed in terminology for the nursing diagnosis Fear, for nursing interventions and nursing outcomes related to fear in hospitalised children aged 6-16. Fehring's content validity and clinical validity model (1987) implemented into the research design according to Carlson-Catalano and Lunney (1995) was used for the research. The group of experts for validation of Fear comprised of 22 child nurses with the average of 5.85 points in selection criteria. The group for validation of NIC and NOC elements comprised of 24 experts with average 6.50 points. Clinical validation was carried out on a sample of 50 children hospitalised for acute conditions or surgery, aged 6-16, regardless of sex, with a confirmed diagnosis Fear. Construct validation of Fear yielded 4 defining characteristics and 2 related factors. Construct validated batch of NIC interventions comprised of 3 activities regarding information supply, nurse?s presence with the child and soothing. The construct validated indicators included 3 indicators: cry, emotional lability and fear. Research results form a valid basis for the description and analysis of paediatric care for children aged 6-16 in the area of fear. The may contribute to the development of science and research and other educational activities in nursing. They may also stimulate the development of clinical nursing. For follow-up research activities is the area of validation, it would useful to carry out validation studies in other branches of paediatric care with larger samples of children and experts and with other age-defined groups of children in a different environment. By performing replication studies with the same design, the already acquired results could be verified. Inclusion of a standardised tool for validation of 3N terminologies in the research process would increase the rate of validity of the evaluated components.