Kromě shody ve znacích hlavního histokompatibilního komplexu (HLA) mezi pacientem a dárcem existují i další genetické faktory úspěšnosti alogenní transplantace krvetvorných kmenových buněk (aTKKB). Na základě dostupné literatury byl vybrán panel 22 jednonukleotidových polymorfismů (SNP) ve 12 genech jako možní kandidáti ovlivňující vnímavost k reakci štěpu proti hostiteli (GVHD) po aTKKB. 143 pacientů po aTKKB, jejich dárci a 200 kontrolních jedinců z české populace bylo genotypizováno pomocí metody MassArray. Genotypizace tří vybraných SNP byla nezávisle ověřena jinými genotypizačními metodami. Bylo zjištěno, že varianta rs1049550*T genu ANXA11 je méně častá u příjemců s akutní GVHD v porovnání s pacienty bez aGVHD (nominální p=0,01). Protektivní efekt ANXA11*T alely před aGVHD byl patrný zejména u TT homozygotů (odds ratio=0,26). Nosičství další alely, CXCL12 rs1801157*A, naopak mírně zvyšovalo riziko aGVHD (nominální p=0,03). Popsané nálezy však nedosáhly úrovně významnosti po korekci na vícenásobné porovnávání. Závěrem lze shrnout, že některé z testovaných variant mohou ovlivňovat riziko GVHD. Uvedené výsledky jsou však předběžné a budou replikovány na větší skupině pacientů po aTKKB.Apart from matching in the major histocompatibility complex (HLA) between the recipient and donor, there are further genetic factors that influence the outcome of allogeneic hematopoietic stem cell transplantation (aHSCT). Based on the current literature we assembled a panel of 22 single nucleotide polymorphisms (SNPs) in twelve genes as plausible candidates for implication in graft versus host disease (GVHD) susceptibility. 143 patients after aHSCT, their donors and 200 Czech healthy controls were genotyped by the MassArray method. The genotyping of three selected SNPs was independently verified by other genotyping methods. The variant ANXA11 rs1049550*T was less frequent among the recipients with acute GVHD compared to those without aGVHD (nominal p=0.01). Protective effect of the ANXA11*T allele from aGVHD was apparent particularly in TT homozygotes (odds ratio, OR=0.26). Furthermore, the carriage of the CXCL12 rs1801157*A alelle moderately increased the risk of aGVHD (nominal p=0.03). Described findings though did not reach the level of significance after the correction for multiple comparisons. In conclusion, several tested gene variants may affect a risk of GVHD. Nevertheless, these observations should be considered as preliminary and will be replicated on larger aHSCT cohort.