Expozice chemickým látkám v pracovním prostředí je spojována se zvýšeným rizikem vzniku nádorových onemocnění. Ohrožení zdraví je možno posoudit na základě extrapolace vztahu expozice, jíž je organismus vystaven, a změn vybraných biomarkerů. Genotoxické látky, jež jsou schopny reagovat s genetickým materiálem a vyvolávat jeho změny, se označují jako látky s mutagenními a karcinogenními účinky. Nepříznivé důsledky působení se nemusí projevit okamžitě, ale s určitou mírou latence či až v dalších generacích, tudíž soustavný monitoring profesionální expozice karcinogenům a vyhodnocování jejího zdravotního dopadu může být efektivním nástrojem pro kontrolu rizik a prevence poškození zdraví. Registr profesionálních expozic karcinogenům byl přijat v roce 1998 jako projekt grantové soutěže MZ ČR v rámci Národního projektu podpory zdraví, jehož nositelem bylo Centrum hygieny práce a nemocí z povolání SZÚ Praha a volně navazoval na mezinárodní projekt CAREX vzniklý v roce 1992. Cílem práce byla analýza genotoxického rizika v MSK a posouzení významu genotoxických faktorů v etiologii nádorových onemocnění prostřednictvím propojení registru profesionálních expozic genotoxickým faktorům s nádorovým registrem a srovnání frekvence zjištěných nádorových onemocnění u osob profesionálně exponovaných genotoxickým faktorům v MSK s výskytem nádorových onemocnění u populace v České republice. Bylo na základě stanovených kritérií vybráno 748 osob, jež byly v registru minimálně od roku 2005 a byly v evidenci alespoň tři roky, převážně v expozici genotoxickým faktorům chemického charakteru. Průměrná délka expozice byla 15,1 let. Nejčastějšími karcinogeny byly polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), konkrétně benzo[a]pyren, benzo[d,e,f]chrysen a cytostatika aplikovaná ve zdravotnických zařízeních. Soubor byl propojen s nádorovým registrem v Ostravě v červnu 2009 a podruhé v červnu 2011 a bylo zjištěno 22 nádorových onemocnění v roce 2009 a 27 nádorových onemocnění v roce 2011. Nebyl zjištěn staticky významný rozdíl ve výskytu nádorových onemocnění (C00 ? C97, D00 ? D09) v daném souboru v letech 1996 - 2009 a výskytem nádorových onemocnění v populaci České republiky v daných věkových skupinách. Ze 748 osob byla cytogenetická analýza lidských periferních lymfocytů provedena u 492 osob. Ve skupině zvýšené a vysoké expozice genotoxickým látkám bylo 341 osob. Tyto výsledky ukazují na zvýšenou expozici genotoxickým látkám a mohou tím zvyšovat pravděpodobnost rizika vzniku nádorových onemocnění. Osoby, které měly opakovaně zvýšené hodnoty procenta aberantních buněk, byly následně vyřazeny z expozice, a mnohdy i z evidence. Z evidence byly vyřazeny také osoby, které zemřely, nebo jim byl ukončen pracovní poměr. Tím dochází k přerušení pravidelných kontrol v době, kdy je největší předpoklad projevu biologického účinku dlouhodobé expozice genotoxickým látkám z důvodu latence a dochází tím i k přerušení poskytování cílené preventivní péče. V rámci provedených cytogenetických analýz lidských periferních lymfocytů byl zjištěn statisticky významný rozdíl (p=0,043) v zastoupení případů nádorových onemocnění ve skupinách dle % AB.B. Největší výskyt byl ve skupině s větším výskytem (? 4 %) AB.B. Důvody pro relativně nízký výskyt nádorových onemocnění u osob exponovaných genotoxickým látkám mohou být ve snížení expozic genotoxickým látkám v důsledku opatření nařízených hygienickou službou po prokázání zvýšené hodnoty chromosomových aberací v rizikových provozech.Exposure to chemicals in the work environment is associated with an increased risk of cancer. Health hazards can be assessed on the basis of extrapolation of the exposure relationship to which the organism is exposed, and to changes in selected biomarkers. Genotoxic substances which are able to react with genetic material and cause the changes are referred to as substances with mutagenic and carcinogenic effects. Adverse effects of exposure may not appear immediately, but with a certain degree of latency or even in later generations, so constant monitoring of occupational exposure to carcinogens and evaluation of the health impact can be an effective tool for hazards controlling and injury prevention. Register of Occupational Exposure to Carcinogens was created in 1998 as a grant project of the Ministry of Health within the National Health Promotion Project, which was conveyed by the Centre of Labour Hygiene and Occupational Diseases in National Institute of Health in Prague and freely continued to the international CAREX project formed in 1992. The target of this work was to analyze the genotoxic risks in the Moravian - Silesian Region and assess the significance of genotoxic factors in the etiology of cancer by bringing together Registry of Occupational Exposure to Genotoxic Factors and Cancer Registry and compare the rate of detected tumor diseases in individuals professionally exposed to genotoxic factors in the Moravian - Silesian Region with the occurrence of cancer in the population of the Czech Republic. Based on established criteria there were selected 748 individuals, who had been in the registry at least since 2005 and had been registered for at least three years. Individuals were selected mostly in the exposure to genotoxic factors of chemical nature. The average length of exposure was 15.1 years. The most common carcinogens are polycyclic aromatic hydrocarbons (PAHs), particularly benzo [a] pyrene, benzo [d, e, f] chrysene and cytostatics administered in healthcare facilities. The file has been linked to Cancer Registry in Ostrava in June 2009 and again in June 2011 and there was found 22 tumor diseases in 2009 and 27 tumor diseases in 2011. There was no statistically significant difference in the incidence of cancer (C00 - C97, D00 - D09) in that file in the years 1996 to 2009 and the incidence of tumor diseases in the population of the Czech Republic in the relevant age groups. In the group of high and increased exposure to genotoxic substances there were 341 persons. These results demonstrate an increased exposure to genotoxic agents and may thereby increase the probability of the risk of cancer. People who had repeatedly elevated percentages of aberrant cells were subsequently removed from the exposure, and many times from the records. |Also people who have died or had their employment terminated, were also excluded from the records. This leads to the interruption of the regular checkups at the time when there is greatest assumption of expression of biological effects in long term exposure to genotoxic agents because of the latency and there is thus the suspension of the provision of targeted preventive care. Of the 748 subjects, the cytogenetic analysis of human peripheral blood lymphocytes performed in 492 persons. In the performed cytogenetic analysis of human peripheral lymphocytes was statistically significant difference (p = 0.043) in cases of cancer in groups according to% AB.B. The greatest occurrence was noticed in the group with higher incidence (? 4%) AB.B. The reasons for the relatively low incidence of cancer in people exposed to genotoxic agents may be in reducing exposure to genotoxic agents as a result of measures ordered by the Public Health Service after demonstrating increased levels of chromosomal aberrations in high-risk premises.