Alžběta Johana Westonie (1582-1612) byla důležitou součástí humanistické literární obce v Čechách. Své básně a dopisy psala ve shodě se strategiemi humanistické komunikace a její literární produkce byla ovlivněna přítomností femininního prvku, který vyplýval z jejího ženství. V mé bakalářské práci jsem se zaměřila na manifestaci projevů "ženského psaní" v korelaci s raně novověkými normativními texty, které se zabývaly problematikou panenství, vdovství a manželství. Snažila jsem se vysvětlit hlavní principy, na kterých byla vybudována tripartitně stavovsky hierarchizovaná "ženská" společnost, a tyto projevy jsem hledala v Partheniconu, sbírce Westoniiny poezie, která byla v sedmnáctém století obdivována a uznávána veřejností. Zaměřila jsem se především na panenskou sebestylizaci, výhody a nevýhody tohoto stavu a hledala jsem důvody pro Westoniinu úpornou tendenci demonstrovat příslušnost k tomuto stavu.Elisabeth Jane Weston (1582?1612) created an important part of humanistic community in Bohemia. She wrote her poems and letters in agreement with the literary strategy of humanistic communication and her production was also influenced by the aspect of her feminity. In my thesis I focused on the manifestation of ?women writting? corelated with the Early modern times normative texts, which are consecrated to the matters of virginity, widowhood and marriage. I tried to explain the main principles of these women states and looked for them in Parthenicon, the collection of Weston´s poetry, which was admired in the seventeenth century. Especially, I concentrated on the stylization of being a virgin, benefits and disadvantages of this state, and I searched for the reasons for Weston´s vigorous tendency of reflection of herself to this state.