Tato teoretická práce porovnává přístup Carla Rogerse a Sigmunda Freuda k psychoterapeutické situaci. Zaměřujeme se především na téma tzv. metadovedností, resp. osobnostních kvalit terapeuta netechnické povahy, které jsou relevantní pro navázání adekvátního vztahu s klientem, a tudíž i pro terapeutický efekt. Předmětem zkoumání úlohy metadovedností je Freudovo rozpracování konceptů vědomí a nevědomí, přenosu a protipřenosu. Při zkoumání přístupu Carla Rogerse jsme se zaměřili na metadovednosti, které jsou v tomto přístupu považovány za nejdůležitější. Jde o empatii, kongruenci a bezpodmínečnou akceptaci. Při definici tzv. metadovedností je využito paradigma procesuální psychologie/psychoterapie. Ze závěrů týkajících se role metadovedností v obou přístupech vyvozujeme konsekvence v oblasti psychoterapeutického výcviku.The thesis compares approach of Carl Rogers and Sigmund Freud to psychotherapeutic situation. We focus mainly on the metaskills - therapist´s personal qualities that are important for understanding the client and thereafter a positive effect of the psychotherapeutic process. Subject of investigation is the role of metaskills in Freud´s elaboration of the concepts of consciousness and unconsciousness, transference and counter-transference. When examining access Carl Rogers, we focus on metaskills that are in this approach considered as most important: empathy, congruence and unconditional acceptance. In the definition of a metaskills we use the paradigm of processual psychology/psychotherapy. We draw consequences in the field of psychotherapy training from the conclusions regarding the role of metaskills in both approaches.