Diplomová práce se zabývá jedním z nových institutů, které do soukromého práva přináší zákon č. 89/ 2012 Sb., nový občanský zákoník. Tato práce je členěna do čtyř kapitol. V nich je postupně rozebírána podstata odkazu, jeho historická stopa zanechaná v našich soukromoprávních úpravách a zákonná úprava odkazu v novém občanském zákoníku. Na institut odkazu je nahlíženo z hlediska jeho použitelnosti, problémů, které přinese jeho zavedení do právní praxe, včetně možných důsledků v procesní oblasti. Pro nalezení odpovědí na tyto otázky jsou rozebírány jednotlivá ustanovení nového občanského zákoníku, týkající se odkazu a jsou srovnávány s úpravou v ABGB, jelikož ABGB, císařský patent č. 946/1811 Sb. z. s., Allgemeines bürgerliches Gesetzbuch( ABGB), je jedním z inspiračních zdrojů nového občanského zákoníku. Tato práce je laděna optimisticky. Odkaz popisuje jako institut schopný prosadit se ve společenském povědomí, který má potenciál stát se běžnou součástí pořízení pro případ smrti.The thesis deals with one of the new institutes brought in the private law by Act n. 89/2012 The new Civil Code. The thesis is divided into four chapters in which the subject matter of the legacy is discussed; it is viewed in historical context of the private law and how it is presented in the new Civil Code. The legacy's institute is dealt with from the point of view of usability and the consequences that such incorporation may entail in law practice and procedural law. In order to find answers to this, individual provisions of the new Civil Code will be analysed and compared with the regulation in ABGB (Allgemeines bürgerliches Gesetzbuch), the emperor's patent Act n. 946/1811 ABGB, which is one of the sources of inspiration for the new Civil Code. The thesis is elaborated on a positive note; the legacy is described as an institute capable of being introduced into general awareness. It has the potential to become a part of the donation mortis causa.