Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na problematiku ochrany před nečinností správních orgánů a zejména na to, jak se účastník správního řízení může bránit, pokud dojde k nevydání rozhodnutí či k jiné nečinnosti správního orgánu dle správního řádu. Kromě § 80 správního řádu věnuji pozornost také dalším právním zárukám, které slouží jako prostředky, zajišťující dodržování principů zákonnosti při plnění cílů a úkolů veřejné správy. Věnovala jsem se i lhůtám pro vydání rozhodnutí či učinění jiného správního úkonu. Z hlediska opatření proti nečinnosti je jejich význam velice důležitý, jelikož při jejich nedodržení vzniká účastníkovi řízení nárok podat žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti dle správního řádu. Důležité postavení má nadřízený správní orgán, který rozhodne, jaké opatření bude použito. Hlavní část této práce je zaměřena na § 80 správního řádu, který jako prostředek ochrany uvádí opatření proti nečinnosti. Zabývala jsem se jednotlivými druhy tohoto opatření, dále skutkovými podstatami pro jeho uplatnění a také tím, kdo je oprávněn takovéto opatření použít. Účastník řízení může podat žádost o uplatnění opatření, ale řízení je zahájeno vždy z moci úřední. V závěru se zaměřuji na stávající právní úpravu a posouzení toho, zda poskytuje dostatečnou ochranu účastníkům správního řízení před nečinností správních orgánů a případně jaké úpravy z pohledu de lege ferenda by byly vhodné pro zlepšení této ochrany.In my bachelor thesis, I address the problem of protection against the inactivity of administrative authorities and the ways subjects of administrative proceedings can defend themselves when an administrative authority fails to issue a decision or act in compliance with the Code of Administrative Procedure. Apart from section 80 of the Code of Administrative Procedure, I also pay close attention to other legal guarantees which serve as instruments to ensure the observation of principles of legality in performance of the aims and tasks of public administration. I further examine statutory time periods designated to issue administrative decisions and take other administrative actions. In terms of inactivity, statutory time periods are vital as their violation legitimizes the participant's right to request the use of a measure against inactivity according to the Code of Administrative Procedure. The superior administrative authority plays a vital role in deciding what administrative measure will be used. The dominant part of this thesis focuses on section 80 of the Code of Administrative Procedure which introduces measures against inactivity as a protection instrument. I discuss the different kinds of these measures, various merits of the case as well as the subjects who are eligible to use these measures. The participant of an administrative proceeding can request the use of a measure against inactivity yet the proceeding is initiated by an official authority. In the concluding part, I discuss whether the current legal form provides sufficient protection for participants of administrative proceedings against the inactivity of administrative authorities and what modifications should be adopted to improve such protection.