Roztroušená skleróza mozkomíšní je chronické zánětlivé demyelinizační onemocnění CNS vedoucí k demyelinizaci nervových vláken a jejich následné ztrátě. Všeobecně je uznávána teze, že z počátku onemocnění v její patogenezi převažuje zánět, který je postupně nahrazen neurodegenerací. Odrazem tohoto dění je přítomnost a určité množství specifických látek v mozkomíšním moku. Vyšetřením celého souboru likvorových markerů jsme se pokusili prokázat, zda koncentrace některého z markerů není typická pro určitou formu RS, a nemůže být tudíž ukazatelem intenzity zánětu nebo míry neurodegenerace, tedy predikovat průběh onemocnění. Dále jsme provedli korelaci mezi příslušnými markery a úrovní klinického postižení vyšetřených pacientů. Celkem bylo analyzováno 258 likvorů, z toho 120 od pacientů s RS a 138 kontrol. Skupinu RS pacientů tvořilo 29 pacientů s CIS, 77 pacientů s relaps-remitentní formou RS (RR), 6 pacientů s primárně progredientní formou (PP) a 8 pacientů v sekundární progresi (SP). Byl vytvořen panel laboratorních vyšetření, ke kterým patřil Qalb a prealbumin k posouzení integrity HLB, zánětlivé markery (transferin, C3 a C4 složky komplementu, haptoglobin, beta-2-mikroglobulin, orosomucoid a alfa-1-antitrypsin), markery tkáňové destrukce (apoliproprotein A-I (Apo A-I), apolipoprotein B (Apo B), cystatin C, neuron-specifická enoláza (NSE), tau-protein a beta-amyloid) a ukazatele intratekální syntézy (počet OCB a QIgG ). Výsledky byly podrobeny statistické analýze. Po zpracování hodnot zánětlivých markerů nebyly nalezeny žádné signifikantní rozdíly v jejich hladinách mezi jednotlivými vyšetřovanými skupinami. Prokázali jsme signifikantně nižší hodnoty cystatinu C i cystatinového indexu ve skupině nemocných s relaps-remitentní formou RS a nesignifikantní snížení ve skupině se sekundární progresí. Hodnoty u CIS, PP a kontrol byly podobné. Hodnoty cystatinu v CSF nekorelovaly s úrovní invalidity vyjádřenou škálou EDSS. Korelace s relaps rate jsme neprováděli. Cystatin C patří do skupiny inhibitorů proteáz a je antagonickou katepsinů. U RS převaha katepsinů nad cystatinem C vede k dysregulaci tohoto systému v pozdních fázích demyelinizace nebo v období ataky a následně k nedostatečné remyelinizaci. Snížení hladiny cystatinu C je považována na nepříznivý faktor. Z těchto důvodů by cystatin C mohl být užíván jako prognostický biomarker. V našem souboru jsme nezaznamenali žádné signifikantní rozdíly v QIgG, IgG indexu a počtu OCB mezi jednotlivými typy RS. Nenašli jsme ani žádný vztah mezi intratekální syntézou vyjádřenou QIgG, IgG indexem a počtem OCB a úrovní invalidity danou hodnotou EDSS. Neprokázali jsme ani korelaci mezi intratekální syntézou a délkou trvání onemocnění Závěrem lze říci, že vyšetření mozkomíšního moku je stále významnou doplňující vyšetřovací metodou ke stanovení diagnózy RS. Zlatým standardem je vyšetření intratekální syntézy dané Q IgG, IgG indexem a počtem OCB, jejíž intenzita nekoreluje s úrovní klinického postižení ani není specifická pro určitý typ RS. Dle výsledků naší práce jsme došli k závěru, že nemá prognostický význam provádět vyšetření hladin námi sledovaných zánětlivých nebo degenerativních markerů. Pouze stanovení koncentrace cystatinu C v séru i likvoru může být přínosné k posouzení míry poškození nervové tkáně neboli neurodegenerace.Multiple sclerosis is a chronic inflammatory demyelinating disease of the CNS leading to demyelination of nerve fibers and their subsequent loss. It is generally accepted thesis that the beginning of the disease prevail the inflammation in the pathogenesis, which is gradually replaced by neurodegeneration. By assessment of a number of specific markers in the cerebrospinal fluid in CSF examination, we tried to establish whether the concentration of any of the markers is typical for some form of MS and can therefore be an indicator of the intensity or intensity of inflammation or neurodegeneration, therefore, predict the course of the disease. In addition we searched for a correlation between the levels of markers and clinical disability of examined patients. A total of 258 cerebrospinal fluid were analyzed, including 120 from patients with MS and 138 controls. The group of MS patients consisted of 29 patients with CIS, 77 patients with relapsing-remitting MS (RR), 6 patients with primary progressive form (PP) and 8 patients with secondary progressive (SP). Controls were selected in terms of age and sex ratio of patients with MS homogenous. He was a panel of laboratory tests, which belonged Qalb prealbumin and to assess the integrity of the HLB, inflammatory markers (transferrin, C3 and C4 complement components, haptoglobin, beta-2-microglobulin, orosomucoid and alpha-1-antitrypsin), markers of tissue destruction (apoliproprotein AI (Apo AI), apolipoprotein B (Apo B), cystatin C, neuron-specific enoláza (NSE), tau-protein and beta-amyloid) and intrathecal synthesis parameters (number and QIgG OCB). The results were subjected to statistical analysis. After processing, the values of inflammatory markers were no significant differences in their levels between the assessed groups. We also demonstrated significantly lower levels of cystatin C and cystatin index in the group of patients with relapsing-remitting MS, and a nonsignificant reduction in the group with secondary progression. Values in the CIS, PA and controls were similar. Cystatin values in the CSF did not correlate with the level of disability expressed by EDSS scale. We did not examine a correlation with relapse rate. Cystatin C belongs to a class of protease inhibitors and cathepsins antagonism. The prevalence of MS over cathepsins cystatin C leads to dysregulation of this system in the late stages of demyelination, or in the attacks and subsequent lack of remyelinization. Reducing levels of cystatin C is considered as the adverse factor. For these reasons, cystatin C could be used as a prognostic biomarker. In our group we did not detect any significant differences in QIgG, IgG index and OCB number of different types of MS. We could not find either no relationship between intrathecal synthesis expressed QIgG, IgG index and OCB number and level of disability the EDSS. We did not find any correlation between the intrathecal synthesis and duration of disease In conclusion, the examination of cerebrospinal fluid is still an important complementary examination method for diagnosis of MS. Gold standard is the examination of the intrathecal synthesis of Q IgG, IgG index and the number of OCB, whose intensity does not correlate with the level of clinical disability and it is not specific to a particular type of MS. According to the results of our work, we concluded that it had no prognostic significance level to test above mentioned degenerative or inflammatory markers. Only the determination of concentration of cystatin C in serum and CSF may be useful to assess the degree of damage of the nervous tissue or neurodegeneration.