Cílem diplomové práce je zhodnotit roli a pravomoci Evropské komise v obchodní a zahraniční politice EU a odpovědět na výzkumnou otázku: Jaký vliv má EK na zahraniční politiku skrze technické aspekty bilaterálních obchodních dohod se zemědělskými produkty? Je sledován vztah poskytnutého preferenčního zacházení na dovoz významných exportních produktů vybraných zemí a jejich závazků ve vnitřní sociální politice. V rámci citlivých produktů je sledována především výše tarifních kvót a nastavení importního kalendáře, které představují hlavní ochranné nástroje trhu EU. V první části diplomové práce byla za pomoci Principal - Agent analýzy prokázána silná pozice Evropské komise při projednávání technických otázek obchodních dohod pokrývajících obchod zemědělské produkty. Druhá část diplomové práce ověřila, že Evropská komise má vlastní preference v zahraniční politice EU, které se snažila prosadit na multilaterální úrovni na konci 90. let, a které se snaží prosadit dnes v rámci bilaterálních obchodních dohod. Poslední část diplomové práce prokázala, že Evropská komise využívá svého silného postavení ve vyjednávání tarifních opatření k prosazení základních pracovních standardů za pomoci srovnání vybraných obchodních dohod s Marokem, Tuniskem, Egyptem, Jihoafrickou republikou a Chile uzavřených po roce 1990. V závěru je zhodnocen vliv importního kalendáře, jehož význam s postupnou liberalizací obchodu narůstá.The aim of the thesis is to evaluate the role and power of the European Commission in EU trade policy and its power through trade in EU foreign policy. The aim is to answer following research question: What influence does the European Commission have through the technical aspects of the bilateral trade agreements covering agricultural products? The relation between the preferential treatment of the import of main export products from selected countries and their commitments in domestic social policy is further analyzed. Sensitive products are monitored especially in tariff quotas and in the setting of import calendars, which are the main protective tools of the EU market. In the first part of the thesis, the strong position of the European Commission in the negotiation of the technical aspects of trade agreements involving agricultural products is demonstrated thanks to the Principal-Agent analysis. The second part of the thesis confirms that the European Commission has its own preferences in foreign policy, which it sought to promote in multilateral meetings in the 90s and continues to promote today through bilateral trade agreements. Through the comparison of selected post-1990 trade agreements with Morocco, Tunisia, Egypt, South Africa and Chile, the final part of the thesis concludes that the European Commission uses its influence in tariff negotiation to promote core labour standards in third countries. The increasing importance of the import calendar, as a result of gradual trade liberalization, is assessed in the conclusion of the thesis.