Atraktivita tváře a hodnocení přestupků

Atraktivita je fenomén sociální psychologie. Především její fyzická, vizuální složka a její vliv na různé aspekty života jsou odbornou i laickou veřejností často diskutovány. Tvář je jednou z prvních informací, kterou o sobě dáváme vědět při osobním kontaktu s ostatními. Fyzická atraktivita tváře je proto námětem mnoha výzkumů. V teoretické části jsou shrnuta obecná východiska a vodítka fyzické atraktivity, stejně jako výsledky provedených výzkumů na toto téma, se zaměřením především na atraktivitu tváře. Výzkumným záměrem bylo experimentálně zmapovat vliv fyzické atraktivity tváře na hodnocení přestupků respondenty z řad dopravní Policie ČR (muži, n = 100) pomocí vytvořeného podnětového materiálu. Atraktivní a neatraktivní jedinci byli definováni předem, v rámci předvýzkumu. Hypotézy byly stanoveny dvě: H1 Atraktivní ženy dostávají statisticky významně nižší tresty než ženy neatraktivní. H2 Atraktivní muži dostávají statisticky významně nižší tresty než muži neatraktivní. Ke statistickému zpracování byl použit Mann-Whitneyův test s výsledky (U(98)=1166, p = 0,556) pro ženy a (U(98)=1202, p = 0,74) pro muže. Nebyl zjištěn statisticky významný vztah mezi sledovanými proměnnými.Attractiveness is a social psychology phenomenon. Especially its physical, visual component and its effect on various life aspects are often discussed by both, professionals and general public. Our face is one of the first information we give about ourselves during personal communication with others. A physical facial attractiveness is thus a topic of many researches. The theoretical part summarises general solutions of physical attractiveness, as well as results of researches already being conducted on this topic, focused especially on the facial attractiveness. The purpose of this research was to experimentally map the influence of facial attractiveness on the driving offence evaluation by respondents from the Czech traffic police (men, n = 100) using a designed stimulating material. Attractive and non attractive persons were defined in advance, within a pre-research. Two hypotheses were determined: H1 Attractive women get statistically significantly lower penalties than women less attractive. H2 Attractive men get statistically significantly lower penalties than men less attractive. The Mann-Whitney test was used for statistical processing with results (U(98)=1166, p = 0,556) for women and (U(98)=1202, p = 0,74) for men. No statistically relevant relation was found between the variables monitored.