Práce analyzuje normalizační prózy, které reflektovaly soudobé české dějiny, respektive události jako osvobození v roce 1945, únorový převrat 1948, počátek padesátých let a rok 1968. Zabývá se způsobem konstrukce historických událostí i poetikou postavy v těchto dílech. Obsahuje také literárněkritickou reflexi sledovaných děl a jejich žánrovou a tematickou charakteristiku. V úvodní části se věnuje podobě umění a literatury v totalitních režimech i jejímu přizpůsobování se dobovým požadavkům. Zabývá se také bezprostředně související problematikou dobové propagandy a jejího promítání do médií a filmové a televizní tvorby.The dissertation contributes to the understanding of the social, political and literary functions of prose fiction as a medium through which modern Czechoslovak history was represented and interpreted. It deals with the image of post-war history in the belles lettres of the 70?s and 80?s. It contains a general chapter on the ideology and politics regarding literary production and its connection with creating cultural a historical consciousness and memory, an important related theme is the Normalization propaganda and problems of literary life and criticism. The work describes the situation in the mass media and the ?engaged? output (films and television production) as well.