Dobrá znalost populační biologie, genetické variability a stanovištních charakteristik je nezbytná pro efektivní ochranu vzácných druhů rostlin. Pro svou studii jsem si zvolila kriticky ohrožený druh chráněný směrnicí o stanovištích (příloha II), Ligularia sibirica (L.) Cass.. Hlavním cílem studie bylo stanovit genetickou variabilitu, hlavní stanovištní charakteristiky lokalit studovaného druhu a zhodnotit jejich význam spolu s velikostí populací pro populační dynamiku L. sibirica v České republice a na Slovensku. Populační dynamika byla studována pomocí populačních přechodových matic po dobu čtyř let. Většina sledovaných populací prospívá dobře a pouze populace rostoucí na odvodněných stanovištích mají klesající trend. Analýzy elasticity ukázaly, že přechody, které nejvíce přispívají k růstové rychlosti populací, se liší dle zachovalosti stanoviště. Genetická variabilita byla stanovena pomocí metody isoenzymů. Výsledky ukázaly, že populace L. sibirica jsou schopny uchovat dostatek genetické variability a že se většina této variability nachází uvnitř populací. Nalezena byla také pozitivní korelace mezi genetickou variabilitou a velikostí populací druhu. Výsledky dále ukázaly, že L. sibirica má schopnost růst v široké škále na živiny různě bohatých stanovištích. Populace druhu rostoucí na stanovištích chudých na živiny prosperují lépe než populace rostoucí na stanovištích bohatých na živiny, a to i přesto, že je velikost jedinců menší a mají nižší produkci semen. Nakonec jsem regresní analýzou zjistila, který ze studovaných faktorů (genetická variabilita, stanovištní podmínky nebo velikost populace) ovlivňuje vitalitu populací L. sibirica. Ukázalo se, že tímto faktorem jsou stanovištní podmínky. Výsledky ukazují, že malá velikost populace a nižší genetická variabilita prozatím nejsou hlavní problém při ochraně druhu Ligularia sibirica. Ochrana tohoto vzácného druhu by se měla zaměřit především zachování vhodných stanovištních podmínek a na obnovení stanovištních podmínek odvodněných lokalit.Good knowledge of population biology, genetic diversity, and environmental factors is necessary for efficient conservation of rare species. For my study I chose Ligularia sibirica (L.) Cass., a critically endangered plant species protected under the EU Habitats Directive (Annex II). The main aim of the study was to estimate the genetic diversity and the main habitat conditions of the localities, and assess their importance together with population size for the population dynamics of L. sibirica in the Czech and Slovak Republic. The population dynamics was studied for four years using population transition matrices. Most of the studied populations of L. sibirica were performing well and only those growing in deteriorating habitats due to drainage showed a decreasing trend. Analyses of elasticity showed that transitions that most contribute to the population growth rate vary with habitat conditions. The genetic diversity was estimated using allozyme electrophoresis. The findings suggest that populations can retain sufficient amount of genetic variability and that most of the variability is within populations. However, the results also revealed a significant positive correlation between genetic diversity and population size. Further, the results showed that L. sibirica has the ability to grow and compete under various nutrient regimes. Populations growing in nutrient-poor habitats were performing better than populations growing in nutrient-rich habitats, even though the individuals are smaller and have lower seed production in nutrient-poor conditions. Comparing the importance of habitat conditions, population size and genetic diversity for the performance of the L. sibirica population, the habitat conditions were identified as the most important factor. The results indicate that small population sizes and low/reduced genetic diversity are not yet a major problem for Ligularia sibirica and protection of this species should focus on preserving habitat conditions of nutrient-poor sites and restoring habitat conditions of drained localities.