Většina dospívajících klientů nízkoprahových zařízení pro děti a mládež prožívá konfliktní situace se svými nejbližšími, zažila rozpad primární rodiny nebo konflikty v jejím rámci, má zkušenost s rizikovým chováním nebo se pohybuje v prostředí, kde existují jeho vzory, a považuje své problémy za obtížně řešitelné či neřešitelné (Národní institut dětí a mládeže, 2010). Cílem této práce bylo zmapovat prožívání strachu u klientů nízkoprahových zařízení pro děti a mládež ve věku adolescence. Zvolen byl kvalitativní přístup v podobě orientačního výzkumu, data byla získána prostřednictvím dotazníkového šetření, analýzy dokumentace a z polostrukturovaných rozhovorů. Výběrový soubor byl vybrán na základě prostého záměrného výběru. Tvořilo jej celkem 59 klientů a 11 pracovníků ze 7 zařízení. Prvním výzkumným cílem bylo zjistit obsah a intenzitu prožívaných strachů u klientů. Ti nejčastěji vyjadřovali strachy z obecného ohrožení, ze zvířat, z ohrožení druhými lidmi, ze ztráty a tzv. generalizované strachy. Druhým výzkumným cílem bylo zjistit, jak o strachu vypovídají klienti a jak jej reflektují pracovníci. V rozhovorech klienti vypověděli, že strach na sobě poznají většinou podle tělesných prožitků a specifických myšlenek, u druhých jej rozeznávají na základě obličejového výrazu, změny v chování nebo situačního kontextu. Většina klientů se domnívala, že události, které se jim v životě přihodily, ovlivňují to, jak prožívají strach, a uvedla konkrétní příklady. Klienti s pracovníky nejčastěji sdíleli školní strachy, strachy z ohrožení druhými lidmi a strachy z trestu. Třetím výzkumným cílem bylo zmapovat, jak se klienti se strachem vypořádávají. Ukazuje se, že většinou neužívají aktivní strategie zvládání strachu. Prezentované výsledky šetření nelze generalizovat, představují pouze úvodní vhled do této problematiky.Most adolescent clients of youth drop-in centers experience conflict situations with their families, the disintegration of primary family or conflicts within it. They have experience with risk behavior or move in an environment with his models. They see their problems as hardly solvable or unsolvable (National Institute of Children and Youth, 2010). The focus of this study was to map the experience of fear among clients of youth drop-in centers at the age of adolescence. Qualitative approach was chosen, data was gathered through questionnaires, documentation analysis and interviews. The sample was selected by simple deliberate choice and consisted of 59 clients and 11 employees of 7 centers. The first research objective was to determine the content and intensity of fears experienced by clients. Most commonly expressed fears were fears of animals, of endangering by others, of the loss and of so-called generalized fears. The second research objective was to determine how clients talk about their fear and how workers reflect them. In interviews clients said they recognize fear by body experiences and specific ideas. In others they recognize it by facial expression, changes in behavior or situational context. Most clients felt that the events that happened in their lives affect how they experience fear, and gave a concrete example. Clients often shared with workers school fears, fears of threats from others and fears of punishment. The third research objective was to find out how clients deal with fear. It turns out that most of them do not use active coping strategies. Presented results of the survey can?t be generalized; they represent only the first insight into this issue.