Smyslem práce má být ukázání možností nových forem komunikace. Komunikace o Bohu, životě, spáse. Obsahovou částí je představení výtvarného umění a umění obecně jako komunikačního jazyka, zprostředkujícího porozumění duchovnosti nesené církví i lidmi mimo ni. Církev i umění pracují s pojmy vnímání, popisu a interpretace světa. Svět, který popisují je ten stejný. Může být stejná i jeho interpretace? Je možné nalézt duchovní shodu v pojímání reality a světa a postavit na ní úsilí společného díla? Může být obecné vědomí transcendence spojené s každou lidskou bytostí oním styčným bodem, základem pro komunikaci?The purpose of the text is to present some new possible forms of communication. Communication about God, life, salvation. Visual arts and art in general are introduced as a communication tool pertaining to understanding of spirituality mediated by church and people outside it. Both church and art use the terms perception, description and interpretation of the world. The world they describe is identical. Can its interpretation be identical too? Is it possible to find a spiritual consensus in grasping reality and world and thus build a shared work by collective effort? Can the general sense of transcendence linked with every human being become the point of concurrence making the basis of communication?