Práce se zabývá vlivem Evropské unie na snižování korupce v Bulharsku. V práci je potvrzována hypotéza, že vliv Evropské unie na snižování korupce je větší v době, kde je země kandidátským státem, než když do Unie vstoupí. První kapitola poskytuje teoretický úvod do tématu, představuje definice korupce, její dělení a měření. Detailněji představuje metodologii měření korupce třemi vybranými organizacemi, které se problematickou korupce zabývají, a také způsob, jakým budou jejich data přepočítána. Druhá kapitola se zabývá přístupem Evropské unie ke korupci zejména s ohledem na limity způsobené pilířovou strukturou. Je zkoumán vztah k vlastním institucím, k členským státům a zejména ke kandidátským státům v průběhu přístupového procesu. Třetí kapitola přibližuje stav korupce v Bulharsku s ohledem na jeho příčiny a povahu. Pro určení nejproblémovějších oblastí je použit monitoring vybraných médií. V kapitole je také detailněji představeno hodnocení korupce v Bulharsku Evropskou unií v průběhu přístupového procesu ve dvou fázích - v období přístupových rozhovorů a v období členství Bulharska v Unii. Čtvrtá kapitola na základě dat získaných od vybraných organizací - Transparency International, Freedom House a Global Integrity - a jejich přepočítání hodnotí, zda je potvrzena hypotéza práce. Získaná data nejsou hodnocena pouze ve vztahu k Bulharsku, ale také k ostatním členským zemím střední a východní Evropy a starým členským státům.Abstract This thesis deals with the influence of the European Union on reducing corruption in Bulgaria. In the thesis tried to confirm a hypothesis that the influence of the European Union is bigger when a country is still a candidate country, than when it is a full member of the Union. The first part provides theoretical background; it introduces various definitions of corruption, its types and measurement. In detail it deals with methodology of three chosen organisations, which cover the issue of corruption, and the way in which their data will be converted. The second part concentrates on the attitude of the European Union towards corruption, especially noticing the limits caused by the pillar structure. It described in detail the attitude towards its own institutions, its member states and candidate countries during the accession process. The third part outlines the situation in relation to corruption in Bulgaria. In order to determine the most problematic areas media monitoring has been used. This part also looks more closely on the evaluation of corruption in Bulgaria by the European Union during two periods - during the accession process and during its membership. Based on data obtained from three chosen organisations - Transparency International, Freedom House a Global Integrity - and their conversion, the fourth part assesses whether the hypothesis of the thesis has been confirmed. Data are evaluated not only in relation to Bulgaria, but also to other member states from central and eastern Europe and to old member states.