Práce obsahuje historický popis vývoje kresby postavy, styly a aplikace použití. Dále jsou přehledně uvedeny modifikace, kterými kresba postavy člověka prošla za posledních 60 let. Rozpracovány jsou názory na význam znaků, které nakreslená lidská figura poskytuje nebo poskytovat má. To také navazuje na samotný smysl celé teoretické a výzkumné části práce. Smyslem celého výzkumu bylo podchytit projektivní formu metody Kresba lidské postavy pomocí jednoznačných a statisticky ověřitelných údajů. Byli jsme vedeni snahou vymezit, co je běžné a co už je mimo obvyklá měřítka, protože v základní literatuře k projektivní metodě pracují autoři s velice vágními pojmy. Jako další cíl práce bylo najít provázanost mezi vybranými znaky na kresbě postavy, které mají mít diagnostickou hodnotu, a jinými psychologickými metodami. Podařilo se zjistit mnoho údajů, které statisticky významně s jednotlivými znaky postavy souvisí, ale jejich praktická využitelnost je velice malá. Zároveň se ukázalo, že informace o významu základních diagnostických znaků, které jsme považovali dlouhou dobu za automaticky pravdivé, nemají dostatečně pevné základy a neodpovídají skutečnosti získané jinými metodami. Práce má za úkol upozornit na rizika nevědeckého přístupu založeného na dojmech a podpořit diagnostiku založenou na důkazech. Věříme, že tato práce pomůže vyprovokovat v České republice kritickou a fundovanou diskusi o oprávněnosti diagnostické metody Kresba lidské postavy podobně, jako tomu bylo na počátku 50. let v USA. Důkazů a indicií na to, aby se odborná veřejnost nad tímto rozporem vážně zamyslela, poskytuje tento výzkum dostatek.The work contains a description of the human-figure drawing historical development, styles and practical application. Then, the modifications of these drawings that have occurred over the past 60 years are summarized. In addition, the opinions about the importance of particular characters provided by the human-figure drawings are studied as well. This draws on the main point of both theoretical and practical part of this work. The purpose of the research was to examine a projective form of the humanfigure drawing method by means of clear and statistically verifiable data. We made effort to define what is normal and what is outside the normal scale, because the terms being used in the basic literature on projective methods could be characterized as very vague. As a further purpose of the study, we tried to find the coherence between the selected characters with a diagnostic value and other psychological methods. We managed to recognize a lot of data that were without any doubt connected with the individual characters, but whose practical usefulness was very small. It also showed that the importance of the basic diagnostic features that had been accepted for a long time could not be supported by other research methods, its fundamentals are not strong enough. This work seeks to highlight the risks of non-scientific approach based on impressions and to promote the evidence-based diagnosis. We believe that the study will help to provoke a critical and thoughtful debate on the legitimacy of the humanfigure drawing as a diagnostic method in the Czech Republic - just as it was at the beginning of the fifties in the U.S. This research provides enough evidence for the professional public to give serious thought to this contradiction.