Tématem mé diplomové práce je institut vydědění dle § 469a zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. Vydědění je jednostranný právní úkon zůstavitele, kterým neopomenutelným dědicům odjímá jejich právo na povinný díl z dědictví. V této práci jsem nastínila historický vývoj, současnou právní úpravu a také podobu tohoto institutu v novém občanském zákoníku a změny, které tento přináší. Téma je velmi zajímavé jak z hlediska vývoje, tak širokým okruhem judikatury, která v současné době kompenzuje skromný prostor, který byl vydědění věnován v zákoně. Zaměřila jsem se především na výklad neurčitých pojmů použitých ve skutkových podstatách důvodů pro vydědění, přínos nové právní úpravy a řešení střetu zájmů zůstavitele s právy neopomenutelných dědiců, kterým je právě institut vydědění.The theme of my thesis is the institute of disinheritance according to § 469a of the Czech Civil Code. The disinheritance is an unilateral legal act, by which testator deprives forced inheritors of their right to the compulsory part of heritage. In this thesis I have outlined the historical development, current legal modification and also the form of this institute in the new Civil Code, as well as changes, which it brings in. This topic is very interesting, both from the point of view of its development, and with wide range of judicature, which in present time represents a compensation for the humble area, which is given to disinheritance in the Czech civil law. I have focused primarily on the explanation of indefinite terms used in facts of the case of reasons for disinherit and on the contribution of new legal modification and solution of testator's conflict of interests with the rights of forced inheritors, which is just the institute of disinheritance.