Inhibitory proteazomu už více než 10 let vzbuzují zájem lékařů i výzkumníků díky své schopnosti selektivně vyvolávat apoptózu u rakovinných buněk. Mechanismus jejich fungování zatím není plně objasněn. První a zatím jediný používaný lék tohoto typu, bortezomib, prokázal svou účinnost například u mnohočetného myelomu nebo lymfomu plášťových buněk. Na druhou stranu, u mnohých jiných druhů rakovin bohužel nefunguje dostatečně. Mezi tyto patří podle všeho i gliomy, mozkové nádory vycházející z gliových buněk. Právě u nich je, kvůli často velké agresivitě a řadě dalších komplikací, jejichž důsledkem je vysoká úmrtnost pacientů, absence účinné léčby obzvláště palčivá. I proto je zcela pochopitelná snaha o nalezení nových inhibitorů, efektivnějších, které zároveň nesdílejí další komplikace, které s sebou léčba bortezomibem nese. Jednoho z těchto potenciálních inhibitorů, disulfiramu (neboli antabusu), se týká celá tato práce. Cílem této práce je však i poukázat na to, že ne vždy je nutné vyvíjet nové léky, a že řešení by mohlo naopak spočívat i v hledání nových využití pro medikamenty již dlouho známé. Takovýmto lékem by mohl být i antabus, který se už přes 50 let využívá jako podpůrná farmakoterapie při léčbě alkoholismu. Komplexy antabusu s mědí mají velký potenciál při léčbě rakoviny, a to nejen mechanismem inhibice proteazomu, ale také díky schopnosti potlačovat angiogenezi nebo inhibovat NFkappaB dráhu. Dle dostupných informací disponují tyto komplexy také schopností pronikat hematoencefalickou bariérou. Díky tomu by mohly v budoucnu najít uplatnění i v léčbě gliomů.It has been nearly 10 years since proteasome inhibitors proved their pro-apoptic effect against cancer cells. The mechanism of their function has not been fully explained yet. The first and only approved drug of this type so far is bortezomib, which showed high efficacy against multiple myeloma and some other types of blood cancer. However, there are other types of cancer in which the treatment with bortezomib did not bring significant effect. According to all the information available, gliomas, brain tumors derived from glia cells, are one of these. Gliomas are often very agressive and usually accompanied by various complications, therefore the absence of effective treatment is a very serious problem. It is one of the reasons why efforts are underway to invent new proteasome inhibitors which would be more effective and without the issues present in the treatment with bortezomib. In this thesis, I would like to introduce one of them, disulfiram (antabuse). I would also like to point out that not only inventing new drugs, but also re-purposing old ones might be the solution. The aforementioned disulfiram, which is now used as a medication for alcoholics, could be one of those. Complexes of disulfiram and copper may have great potential in cancer treatment, not only because of their ability to inhibit proteasome, but also thanks to their anti-angiogenic effect, the ability to inhibit the NFkappaB pathway and other properties. Complexes might also be able to penetrate the hemato-encephalic barrier. Judging from all these facts, disulfiram seems suitable for glioma treatment.