Tato práce je zaměřena na fenomén paměti, který zde představuji jak z ontologicko-psychologického hlediska, a to prostřednictvím díla Henriho Bergsona, tak z vědeckého hlediska, kde rozpracovávám přístupy především autorů, jako jsou Walter J. Freeman (neurodynamika), Gerald Edelman (neurální darwinismus) a Ichiro Tsuda (neurochaos). Hlavním cílem pojednání je rozbor specifické funkce paměti, kterou je zásadní formování našeho přítomného utváření se v čase. Jen díky paměti totiž můžeme zakoušet naše autentické trvání. Tento přístup lze najít nejen v Bergsonových ontologicky zaměřených pracích Hmota a paměť a Čas a svoboda, ale též ve výsledcích zkoumání dnešní neurodynamiky. Tam se především jedná o celistvost aktivního konstruování životní historie a o kontinuitu sensomotorické orientace. Oba přístupy se věnují funkci a jednotlivým procesům paměti, rozčlenění paměti na dílčí druhy, povaze vědomí a percepce a mozkovým událostem spojeným s pamětí. Bergsonovo pojetí je svébytné a založené na klíčovém pojmu trvání. Prizmata současné neurodynamiky jsou různá, ale skrze filosofii vědy, jejímž manifestem je celá tato práce, lze oba tyto pohledy bez nadsázky srovnat.This work is concerned with the phenomenon of memory, which I present here both from ontologico-psychological point of view through the work of Henri Bergson, and from scientific point of view where I work out the approaches mostly of authors like Walter J. Freeman (neurodynamics), Gerald Edelman (neural darwinism) and Ichiro Tsuda (neurochaos). The main purpose of the thesis is the analysis of specific function of memory - that is the fundamental formation of our present self-construction in the time. Obviously, only by the means of memory we can experience our authentic duration. We can find this approach not only in Bergson´s ontologically concerned works named Matter and memory and Time and freedom, but as well in results of today´s neurodynamical research. Above all it is the wholeness of active construction of the life history and the continuity of sensomotoric orientation that is treated here with respect to the role of memory. Both approaches deal with function and particular processes of memory, division of memory to its kinds, nature of consciousness and perception and with neural events connected with memory. Bergson´s concept is original and based on the key notion of duration. Perspectives of contemporary neurodynamics are diverse, but through philosophy of science, which whole this work stands on, it is possible to seriously compare these two views.