Cílem práce je představit možná řešení otázky, zda se člověk v oblasti morálních rozhodnutí řídí rozumem či city. Za tímto účelem předkládám etické teorie Davida Huma a Immanuela Kanta, které považuji za protikladné. V první části práce je představena Humova etická teorie, jež klade důraz na roli emocí v morálním rozhodování. Druhá část práce je věnována Kantově teorii, která je naopak založena na racionálním rozhodování a jejímž řídícím principem je povinnost. Teorie obou filosofů jsou srovnány se záměrem ukázat, že ani v jedné z nich není spolehlivě prokázáno, že by řešení morálních dilemat bylo záležitostí pouze jednoho principu, a to buď rozumu, nebo citu. V závěrečné části práce je předložen náhled na současnou problematiku vztahu filosofie a neurovědy a jejich možnou kooperaci v otázce rozhodování morálních dilemat.The aim of the diploma thesis is to present possible solutions to the question, if the man, when dealing with some moral issue, decides according to reason or emotion. In order to reach the aim I present David Hume?s and Immanuel Kant?s theories of ethics, which I find contrary to each other. The first part of the thesis is dedicated to Hume?s theory of ethics. Hume claims that the moral judgement is based on emotion. Kant?s theory of ethics is presented in the second part of the thesis. Opposite to Hume, Kant claims that the moral judgement is based on reasoning and the man always decides how to behave in accordance with obligation. Both theories are compared in an effort to demonstrate that any of them proves that the moral judgement is based on just one principle: reason, or emotion. The last part of the thesis is dedicated to the present issue of the relation between philosophy and science and their possible cooperation in the field of research of moral judgements.