Součást autonomního nervového systému, který se podílí na řízení činnosti vnitřních orgánů a cév. Centra s. v CNS jsou v oblasti hrudní a bederní (thorakolumbální) míchy. Nervy odtud vycházející se přepojují v gangliích poblíž páteře (někdy vytvářejí pleteně, např. plexus solaris), odkud vedou vlákna k cílovým orgánům. Neurotransmiterem v gangliích je acetylcholin, v cílových orgánech obv. noradrenalin. Působí na adrenergní receptory, což ovlivňuje výsledné působení v daném orgánu. Zrychluje činnost srdce, efekt na cévy je odlišný podle orgánu a receptoru, převažuje vazokonstrikce a zvýšení krevního tlaku, rozšiřuje průdušky, zpomaluje činnost trávicího ústrojí, v pohlavním systému působí na ejakulaci, v oku rozšiřuje zornice apod. V řadě případů působí protikladně k parasympatiku. Jeho výrazná aktivace je součástí poplachové reakce (stres), obv. současně s dření nadledvin (sympatoadrenální systém). Ve srovnání s parasympatikem je spíše budivý, za normálních okolností oba systémy pracují v rovnováze. (upraveno podle: Velký lékařský slovník online, 2018 http://lekarske.slovniky.cz)
Database
MESH
References
(5) - MESH
subject heading
openseadragon
Number of the records: 1
This site uses cookies to make them easier to browse. Learn more about
how we use cookies.
