Zánět mozkových blan. Bývá vyvolána bakteriemi (např. meningokoky, pneumokoky, Haemophilus influenzae, Mycobacterium tuberculosis, Borrelia burgdorferi při lymeské borrelióze), viry (např. jako součást klíšťového zánětu mozku) a vzácněji i jinými mikroorganismy (např. naeglerióza, kryptokokóza). Některé, zejm. mykotické m., jsou častější u osob s oslabenou imunitou (např. AIDS). Bakteriální, ev. mykotické m. mají hnisavý charakter. Hnisavá m. může vzniknout i šířením infekce z jiných oblastí těla. Některé formy jsou přenosné i mezi lidmi navzájem. M. se projevuje horečkou, bolestmi hlavy, světloplachostí, tuhnutím svalů, zejm. šíje aj. (soubor těchto příznaků se označuje jako meningeální syndrom, resp. meningeální dráždění). Kombinace se zánětem mozku se nazývá meningoencefalitida. Těžší průběh může způsobit bezvědomí, selhání jiných orgánů nebo poškození CNS s trvalými následky (např. hluchota, hydrocefalus). Součástí vyšetření je lumbální punkce s vyšetřením mozkomíšního moku, v němž bývá patologický nález (zmnožení bílých krvinek, bílkovin, změny v koncentracích glukosy, event. nález vyvolávajícího agens). Léčba se řídí příčinou a příznaky, u bakteriálních zánětů jsou nutné velké dávky antibiotik. V některých případech je možné očkování. (cit. Velký lékařský slovník online, 2017 http://lekarske.slovniky.cz)
Database
MESH
References
(9) - MESH
(3) - Books
subject heading
Number of the records: 1
openseadragon
This site uses cookies to make them easier to browse. Learn more about
how we use cookies.
