Skupina infekčních onemocnění vyvolaných bakteriemi leptospirami, které se na člověka přenášejí ze zvířat. Zvířata leptospiry vylučují močí. Přenos na člověka je např. kontaminací potravin močí hlodavců, možný je přenos kůží (oděrky, chůze v bahně či sliznicí, popř. pokousáním). Inkubační doba je poměrně rozdílná, od několika málo dnů až po 3 týdny (obv. 1-2 týdny). Průběh je dvoufázový - fáze leptospiremická septická s horečkami, cefaleou, myalgiemi atd. a následující fáze imunní s protilátkami, při níž obvykle bývá postižení CNS (obraz aseptické meningitidy) a u těžkých forem i postižení zejm. ledvin a jater. V některých případech mohou být postiženy svaly, oko (iridocyklitida), myokard. Dvě klasické nemoci jsou Weilova nemoc a blaťácká horečka, čili ikterická resp. anikterická forma leptospirózy. Jednotlivé leptospiry se klasicky spojují s některými onemocněními (např. Stuttgartská nemoc), ale různá klinická forma onemocnění může být vyvolána různými sérotypy. V diagnóze je možné prokázat přímo původce nebo použít sérologických testů. Léčí se antibiotiky - penicilinem, ampicilinem, doxycyklinem (podával se i profylakticky), cefalosporiny. (cit. Velký lékařský slovník online, 2014 http://lekarske.slovniky.cz)
Database
MESH
References
(2) - MESH
subject heading
openseadragon
Number of the records: 1
This site uses cookies to make them easier to browse. Learn more about
how we use cookies.
