Onemocnění charakterizované zvýšeným tepenným tlakem ve velkém krevním oběhu (nad 140/90 mmHg). Jedno z nejčastějších onemocnění, jehož příčina většinou není známa (tzv. esenciální h., u níž existuje řada teorií vysvětlujících její vznik). V malém počtu případů je vysoký krevní tlak způsoben jinou chorobou (tzv. sekundární h.), zejm. onemocněním ledvin (např. glomerulonefritida, renální insuficience) či nadledvin (Connův syndrom, feochromocytom), popř. koarktací aorty aj. Levá srdeční komora musí u h. čerpat krev proti vysokému tlaku, což vede k jejímu zatěžování a hypertrofii a postupnému poškození. Vysoký krevní tlak se nemusí zejm. zpočátku projevovat žádnými nápadnými příznaky, ale později se mohou dostavit závažné komplikace (srdeční selhání, urychlení aterosklerózy, ICHS, cévní mozkové příhody, postižení ledvin). (cit. Velký lékařský slovník online, 2018 http://lekarske.slovniky.cz)
Database
MESH
References
(11) - MESH
(25) - Books
(2) - ARTICLES
(1) - PERIODIKA - Souborný záznam periodika
(15) - PERIODIKA - Svázaný ročník periodika
subject heading
openseadragon
Number of the records: 1
This site uses cookies to make them easier to browse. Learn more about
how we use cookies.
