Glykémie je označení pro koncentraci (hladina) glukosy v krvi. Je udržována v poměrně stálém rozmezí (4,2-6,0 mmol/l), protože přísun cukrů je důležitý pro řadu orgánů, zejm. mozek. Na řízení g. se podílejí hormony slinivky břišní a nadledvin. Inzulin ji snižuje, zatímco glukagon, glukokortikoidy, adrenalin, růstový hormon ji zvyšují, podobně jako sympatické nervy (uplatňuje se např. u stresu, kdy je třeba zabezpečit dodání energie všem orgánům). G. je ovlivňována příjmem potravy, štěpením glykogenu, glukoneogenezí a vstupem glukosy do buněk, resp. její spotřebou. Pokles pod dolní hranici normy se nazývá hypoglykemie a zvýšená hladina se označuje jako hyperglykemie. Vyšetření g. patří k základním, je možné je provádět z kapky krve vč. domácího monitorování u diabetiků glukometrem. Spec. vyšetřením je glukosový toleranční test, při němž se g. stanovuje v časových intervalech před a po podání přesného množství glukosy. (cit. Velký lékařský slovník online, 2017 http://lekarske.slovniky.cz)
Database
MESH
References
(2) - MESH
subject heading
openseadragon
Number of the records: 1
This site uses cookies to make them easier to browse. Learn more about
how we use cookies.
