Předkládaná disertační práce usiluje nahlédnout na filosoficko-teologické pojetí člověka ve vrcholném díle Jana Amose Komenského. Úhrnem lze říci, že se v Consultatio catholica setkáváme s pojetím člověka jako bytosti určené svou vlastní a jedinečnou přirozeností, jejímž jádrem je ovšem na svobodné a neomezené vůli založená otevřenost její existence. Člověk je Komenským představen jako tvor, jenž sám sebe nekonečně a do nekonečna utváří. Na pozadí terminologicky nehomogenního díla je možné vysledovat, jak Jan Amos své filosoficko-teologické pojetí člověka precizuje, když za jeho určující aspekt v průběhu pečlivě promyšlené argumentace jmenuje Bohem darovanou mysl ve trojjediném spojení s jejími třemi ústředními dispozicemi vůlí, rozumem (tato dyáda byla v celém textu Konsultace podržena) a výkonnými schopnostmi (jež jsou v některých pasážích díla nahrazovány jinými mohutnostmi).This dissertation aims to describe the philosophical-theological concept of man in the emendatory work of John Amos Comenius. In Consultatio catholica human being is presented as a being determined by its own and unique nature. Yet this nature is based on man´s free and unlimited will, in other words, on the unlimitedness of man´s existence. Man is thus described as creatura indeterminata, in infinito infinite seipsam agens. In his work, which, from the terminological point of view, is not homogenous, we can see that Comenius presents the human mind as the aspect that raises man over the other parts of the material world. Human mind, the most accurate imprint of God´s image in man, is characterized by the triune and inseparable connection between its three parts voluntas, ratio (intellectus) and facultates operativae. The will is then set to be the middle and even the central part of the mind.