Kocourková, Eva
Dědění ze závěti v právu římském a nejnovějším právu moderním [rukopis] / Eva Kocourková. -- 2014. -- Oponent Kamila Bubelová. -- Ved. práce Petr Dostalík. -- Abstrakt: Diplomová práce je rozdělena do tří hlavních kapitol. Začíná kapitolou věnující se úpravě testamentární dědické posloupnosti ve starověkém Římě, následuje úprava středověká, práce je zakončena úpravou dle NOZ . První kapitola s názvem Úprava testamentární dědické posloupnosti ve starověkém Římě přibližuje úpravu testamentu, legatu, fideicommisu a další instituty navazující na římské právo. U testamentu jde zejména o jeho náležitosti, pořizovací způsobilost, zrušení testamentu a vydědění. V části věnující se legatu a fideikomisu jsou popisovány jejich znaky, typy, jejich odlišení a ochrana dědice v souvislosti s odkazy. Dále navazují instituty s testamentární dědickou posloupností související, a to substituce, mortis causa donatio, codicilli, propuštění na svobodu a ustanovení poručníka. Druhá kapitola je věnována obecně úpravě dědického práva ve středověku, a to konkrétně závěti, nepominutelným dědicům a darování pro případ smrti. Poslední kapitola se zabývá instituty NOZ, a jak již její název napovídá, především jejich návazností na úpravu římskou. Stejně jako v úpravě římské začíná kapitola úpravou testamentu, pokračuje odkazem, úpravou nepominutelných dědiců, vyděděním a kolací. Osvětleny zde jsou i další instituty s dědickým právem souvisejícím, a to náhradnictví, dovětek, dědická smlouva a poručenství. V poslední části, závěru, jsou shrnuty zjištěné poznatky ze studia výše uvedených pramenů. Z diplomové práce je patrné, že zákonodárce se rozsahem snažil přiblížit dlouhá léta fungujícím ustanovením dědického práva jiných evropských zemí. Až v průběhu času zjistíme, zdali se jeho záměr skutečně naplnil.. -- Abstrakt: The dissertation is divided into three main parts. It starts with testamentary succession in the Ancient Rome, followed by the legislation in the Middle Ages, ends with the regulation of New civil Code. The first chapter named Testamentary succession in ancient Rome deals with a testament, legacy, fideicommisum and other institutes built on the Roman Law. The part dealing with testament focuses on the particular requirements, capacity to make a will, revocation of a will and disinheritance. The part concerning legacy and fideicommisum describes the attributes, types, their differences, protection of the heir in connection with the legacy. The thesis continues with institutes connected to testamentary succession, namely substitution, mortis causa donatio, codicilli, freeing of slave, ends with the appointment of guardian. The second chapter clarifies the legislation in the Middle ages namely a testament, forced heirs and testamentary gift. The last chapter examines the institutes of New civil code that follow the institutes of Ancient Rome. The Roman-law part starts with testament, legacy, forced heir, disinheritance and collation. The other institutes mentioned in this chapter are substitution, codicil, contract of inheritance and guardianship. The final part, conclusion, summarizes the findings from the above mentioned sources. Apparently, the legislator wanted to bring nearer the long-time regulation of other European countries. We will see if the intention is fulfilled as it goes along.
Bubelová, Kamila. Dostalík, Petr, 1979-. Univerzita Palackého. Katedra teorie práva a právních dějin
Starověký Řím. testamentární dědická posloupnost. pořizovací způsobilost. zrušení testament. vydědění. ochrana dědice. odkaz. středověk. nepominutelný dědic. Nový občanský zákoník. náhradnictví. dovětek. dědická smlouva. poručenství. the Ancient Rome. testamentary succession. capacity to make a will. revocation of a will. disinheritance. protection of heir. legacy. the Middle ages. forced heir. New civil code. substitution. codicil. contract of inheritance. guardianship. diplomové práce
(043)378.2