Cílem této práce je zachytit a popsat nejdůležitější oblasti kvality života u osob s těžkým zrakovým postižením a porovnat jejich výsledky s osobami bez tohoto a jiného postižení. Teoretická část práce je věnována psychologickému pojetí některých aspektů zrakového postižení a pojetí kvality života v psychologii. Poslední kapitola této části popisuje vývoj metody SEIQoL ve světě a dává do souvislosti zrakové postižení a jeho možný vliv na kvalitu života v důležitých životních oblastech. Praktická část práce porovnává kvalitu života a životní spokojenost skupiny těžce zrakově postižených se skupinou lidí bez tohoto a jiného postižení. Zaměřuje se na rozdíl ve výběru nejdůležitějších životních oblastí, subjektivní životní spokojenosti v nich a jejich vzájemné důležitosti. Práce také zachycuje společné opakující se vzorce v jednotlivých oblastech u zrakově postižených. Do výzkumu bylo zařazeno 15 těžce zrakově postižených (nevidomých a prakticky nevidomých) v produktivním věku a 15 jedinců kontrolní skupiny. Použitými metodami získávání dat jsou polostrukturované interview a upravená metoda SEIQoL.This thesis aims to find and describe the most important areas of life of severely visually impaired people and to compare their results with those of people without any impairment. The theoretical part relates to the psychological concept of some aspects of visual impairment and to the psychological approach to the quality of life. The last chapter of this part describes the development of the SEIQoL method in the World. This chapter relates the visual impairment and its possible influence on the quality of life in the most important life areas. The practical part compares the quality of life and life satisfaction of a group of severely visually impaired people with a group of people without any impairment. This part focuses on the difference in the selection of the most important life areas (cues), subjective life satisfaction in them and their importance (weight). The practical part also detects the commonly repeated patterns, which occurred in the specific cues nominated by the visually impaired participants. The research examines 15 severely visually impaired individuals (blind and practically blind) in the working age and 15 individuals from the control group. The methods used to obtain the data are semistructured interview and the modified SEIQoL method.