Cílem této diplomové práce bylo zabývat se otázkou "Formují jazyky naše myšlení?" Existují dva hlavní postoje, které k této otázce přistupují. První postoj známý jako jazykový universalismus předpokládá, že všechny jazyky sdílí skrytou strukturu, která je pevně zakořeněná v našem mozku, a proto by jazyky neměly měnit způsob, jakým přemýšlíme o světě. Naproti tomu stojí postoj známý pod názvem jazykový relativismus, který má za to, že každý jazyk kóduje jiné kategorie, což nutně vede k rozdílům v kognici. Ačkoliv tato diplomová práce poskytuje přehled existujících relevantních teorií z různých domén jako barva nebo směr a pohyb, důraz je kladen na konceptuální a gramatický jmenný rod. Byly provedeny dva experimenty, které porovnávaly angličtinu a češtinu, tedy dva jazyky, z nichž každý používá jiný systém rodů. Účastníci měli za úkol kategorizovat předměty a popisovat podstatná jména. Analýza výsledků ukázala, že jestli jazyky ovlivňují naše myšlení závisí na tom, před jaký úkol jsou účastníci experimentů postaveni. Kategorizace předmětů přinesla přesvědčivé výsledky pouze pro anglické mluvčí, zatímco popis podstatných jmen neprokázal žádné podstatné účinky jazyka na žádnou skupinu mluvčích. Ačkoliv se jazyk zdá být součástí myšlení, neznamená to, že ho nutně musí stále formovat, protože ve hře mohou být i jiné faktory jako například kultura.The aim of this diploma thesis is to address the question "Do languages shape the way we think?" There are two main approaches to this question. The first approach known as linguistic universalism posits that all languages share an underlying structure which is hardwired in our brain; therefore, languages should not alter the way we think about the world. By contrast, an approach known as linguistic relativity assumes that every language encodes different categories, which necessarily leads to differences in cognition. Although the thesis provides an overview of existing relevant theories from various domains such as color or direction and motion, emphasis is put on the notion of conceptual and grammatical gender. Two experiments were conducted to compare English and Czech, two languages which employ different gender systems. Participants were asked to categorize objects and characterize nouns. The analysis of the results has shown that whether or not languages affect our thought is task dependent. The object categorization task brought conclusive results for English speakers only, while the noun characterization task did not demonstrate any important language effects for any group of the speakers. Even though language does seem to be part of thought, it may not necessarily always shape it because there are other factors such as culture which might be at play.