V roce 1965 se v Indonésii odehrál neúspěšný pokus o komunistický převrat, který skončil pronásledováním komunistů, čínského obyvatelstva, akademiků, venkovanů, ženských spolků - kohokoliv, kdo údajně podporoval komunisty nebo jednal proti zájmům nastupujícího režimu generála Suharta. To nakonec vyústilo (na rozkazy generála Suharta) v genocidu vykonanou vlastním státem, která měla na svědomí až dva miliony obětí po celé Indonésii. Vedle historického kontextu popisuje teoretická část chronologii událostí, která je později srovnána na základě jednotlivých dostupných zdrojů. Kromě toho mapuje, kdo jsou účastníci masového vraždění, tudíž organizace násilí je dalším z hlavních předmětů bádání. Praktická část je založená na analýze svědectví z periferie Východní Indonésie. Toto svědectví je v místním jazyce, tudíž bude přeloženo a okomentováno. Dále sleduje jeho autenticitu a jak zapadá do kontextu práce. Cílem práce je dokumentovat toto pohnuté období moderní indonéské historie na základě svědeckých výpovědí a relevantních literárních pramenů. Inspirací pro tento výzkum je dokumentární činnost režiséra Joshuy Oppenheimera, který se zaměřuje na individuální svědectví a rekonstrukci traumatických událostí z tohoto období. Svědectví pachatelů a obětí používá ke ztvárnění dobového kontextu a dynamiky institucionalizovaného násilí.The aim of this diploma thesis is to document the turbulent period of modern Indonesian history in the years 1965-1968, when a failed communist coup attempt (orchestrated by general Suharto) resulted in a genocide, based on a witness statement and relevant literary sources. The inspiration for this research is the documentary work of director Joshua Oppenheimer, which focuses on individual testimony and reconstruction of traumatic events from this period. He uses the testimony of perpetrators and victims to portray the contemporary context and dynamics of institutionalized violence. In addition to the historical context, the theoretical part describes the chronology of events, which is later compared with individual available sources. In addition, it maps those who were involved in the mass murders; therefore, the organization of violence is another of the main subjects of this research. The practical part is based on the analysis of a testimony from the periphery of East Indonesia. This testimony is in the local language of Sawila, so it will be translated and commented on. The practical part also monitors its authenticity and how it fits into the context of the work.