Půdní mikrofauna, včetně želvušek, je schopna pouze velmi omezeného aktivního pohybu, který je zcela závislý na přítomnosti vody. Pokud půda vyschne, může se často ocitnout uzavřená v jediné kapce vody či v půdním póru. Dosavadní výzkum šíření želvušek se zaměřoval především na druhy žijící v mechu a jejich šíření pomocí větru, ptáků a plžů. Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na možný transport želvušek půdou ve střevě žížal. V prvním experimentu jsem porovnávala početnost želvušek extrahovaných z čerstvých koprolitů žížal s jejich početností v okolní půdě. Srovnávala jsem také početnosti hlístic a vířníků. Pro ověření přítomnosti želvušek uvnitř žížal jsem v rámci druhého experimentu analyzovala obsah střev žížal získaných přímo ze střeva bez dalšího kontaktu s půdou osídlenou želvuškami. Statistická analýza ukázala, že koprolity žížal a kontrolní vzorky okolní půdy obsahovaly podobný počet želvušek, hlístic i vířníků. V obsahu střev žížal jsem však žádné želvušky nenašla. Počty želvušek pozorované v koprolitech žížal naznačují, že želvušky mohou buď přežít průchod střevem žížaly, nebo kolonizovat koprolity až po jejich vyloučení za méně než 12 hodin a do té doby dosáhnout stejné hustoty jako v okolní půdě. Analýzou střevního obsahu jsem získala pouze malý vzorek k prozkoumání a v něm jsem nenašla žádné želvušky. V budoucnu by proto bylo třeba prozkoumat větší množství materiálu získaného ze střevního obsahu žížal, aby bylo možné potvrdit šíření želvušek ve střevech žížal.Soil microfauna, including tardigrades, is limited in their active dispersal because their movement is restricted to environments filled with water. When the soil dries, they can easily become enclosed in an isolated water drop or a single pore filled with water. Up to date, research on tardigrade dispersal was mostly dedicated to moss-inhabiting species and dispersal by wind, birds, and snails. In my bachelor's thesis, I focused on the possible transport of soil-inhabiting tardigrades in the earthworm gut. In the first experiment, I compared the abundance of tardigrades extracted from freshly excreted earthworm casts with their numbers in the surrounding soil. I've also compared the numbers of nematodes and rotifers. To verify the presence of tardigrades inside the earthworms, in a second experiment, I analyzed the contents of earthworm intestines obtained directly from the gut without further contact with soil inhabited by tardigrades. Statistical analysis revealed that earthworm casts and soil samples contained similar numbers of tardigrades, nematodes and rotifers. However, I did not find any tardigrades in the contents of earthworm gut. The numbers of tardigrades observed in earthworm casts suggest that the tardigrades can either survive the passage through the earthworm gut or colonize the casts after their excretion in less than 12 hours, by which time achive the same density as in the surrounding soil. By analyzing the intestinal contents, I obtained only a small sample to examine and any tardigrade has been found in there. Therefore, in the future, a larger quantity of directly obtained earthworm gut contents need to be examined to confirm the dispersal of tardigrades through the earthworm gut.