Ženožičková, Michaela,
Změna kvality života po cévní mozkové příhodě [rukopis] / Michaela Sedláčková. -- 2023. -- 95 s. (97 794 znaků). -- Ved. práce Kateřina Wolfová. -- Oponent Jana Vyskotová. -- Abstrakt: Úvod: Cévní mozková příhoda má vliv na kvalitu života, neboť zasahuje do oblastí fyzického zdraví, psychického stavu, sociálního života a environmentální oblasti pacienta. Cíl: Cílem této diplomové práce bylo zhodnotit změnu subjektivně vnímané kvality života po první atace cévní mozkové příhody. Metodika: Do měření bylo zahrnuto celkem 10 probandů (7 mužů, 3 ženy), kteří prodělali první ataku cévní mozkové příhody, a kteří byli následně hospitalizováni na lůžkovém oddělení rehabilitace ve Fakultní nemocnici v Olomouci (FNOL). Pacienti byli měřeni ve dvou etapách s dvoutýdenním časovým rozestupem. Při prvním měření byl nejprve vyhodnocen dotazník Fugl-Meyer Assessment (FMA) pro horní končetinu a následně odpovídali na otázky týkajících se kvality života a soběstačnosti za pomoci dotazníku Barthel index (BI), WHOQOL-BREF, Stroke Impact Scale (SIS) a dotazníku důstojnosti pacienta (PDI). Při druhém měření byly zařazeny všechny měřící škály mimo FMA. Výsledky: Z konečných výsledků bylo zjištěno, že pacienti udávali statisticky významné zlepšení celkové subjektivní kvality života mezi oběma měřeními. Dále došlo k signifikantnímu zlepšení u měření škálou SIS a BI. Významný pozitivní rozdíl byl zaznamenán také v oblasti fyzické a sociální domény. Závěr: Cévní mozková příhoda vede k poklesu subjektivně vnímané kvality života. Poskytnutí následné terapie má však pozitivní účinek na zlepšení vnímané kvality života.. -- Abstrakt: Introduction: Stroke affects the quality of life by affecting the physical health, psychological state, social life and environmental domains of the patient. Aim: The aim of this thesis was to evaluate the change in subjectively perceived quality of life after the first stroke. Methods: The patients were measured in two stages with a two-week time interval. In the first measurement, the Fugl-Meyer Assessment (FMA) questionnaire for the upper limb was first assessed and then they answered questions regarding quality of life and self-sufficiency using the Barthel Index (BI), WHOQOL-BREF, Stroke Impact Scale (SIS) and the Patient Dignity Inventory (PDI). At the second measurement, all measurement scales were included except FMA scale. Results: The final results showed that patients reported statistically significant improvement in overal subjective quality of life between the two measurements. Furthermore, there was a significant improvement in the SIS and BI scale measurements. There was also a significant positive difference in the physical and social domains. Conclusion: Stroke leads to a decrease in subjectively perceived quality of life. However, the provision of follow-up therapy has a positive effect on improving this perceived quality of life.
Wolfová, Kateřina. Vyskotová, Jana, 1963-. Univerzita Palackého. Ústav fyzioterapie
Kvalita života. cévní mozková příhoda. iktus. kvalita života po cévní mozkové příhodě. Quality of life. life quality. stroke. ictus. quality of life after stroke. diplomové práce
(043)378.2